Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavě
Něco jako Paříž, jak pomíjivý záblesk velkého světa, lesknoucí se jak kapka vody na okvětních lístcích tulipánů. Jak výkřik na rtech a hlas, co nejde nahmatat. Jako narcis, snad trochu brzo vytržený ze záhonu, snad trochu brzo vsazený do vázy. Jak prudký dotek chladivých kapek deště, jak divoký vítr bez utišení. ...Bylo probuzení, ...jen náhlé otevření skleněných očí možná naposled...? Symfonie, co konce nemá. Jak let ptáků a stáří tichý pád. Jak vstávání do temnot a zbytečné hledání pravd. Už nikdy! Odcházím a housle odteď nikdo nenaladí. Vidět můžeš jen můj odraz ve skle výlohy a židli, co tam nechali zedníci. ******** Chci létat ještě předtím, než jako kapka deště dopadnu, jako narcis mě vsadí do vázy, předtím, než naposled otevřu oči, předtím, než vstanu do temnot, předtím, než spadnu z nebe. |
Báseň má zývažnější emocionální obsah a ten někdy člověka nutí k patismu. Je to docela přirozené a drobné stopy jsou patrné i v této, jinak ovšem hezké básni. Chválím dynamiku, rytmus, krásná je předposlední sloka. I celkový dojem i přes zmíněnou připomínku je pěkný.
nadherne! jednoduse nadherne!!!
tiché dny v Clichy ;o)))
..
Líbí. Taková křehká roztouženost.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.