Plyš
26.05.2005
Jindřiška Kodíčková
Divadlo
Teprve tma odhalí mnohé naše závislosti.....?
„Ani jsem nevěděla, že koště se dá poslat poštou. Ani ho nezabalili.“
Představení vypovídá o vnějším a skutečném, prostě obyčejném životě, spíše o pocitech mladých lidí, kteří jsou nuceni dělat činnosti, o jejichž smysluplnosti zase až tak přesvědčeni nebývají. Zároveň žijí deformovaný příběh plný iluzí, značně vzdálený reálnému světu. Možná nezbývá mnoho času, a tento se stane běžnou normou mezilidských vztahů.
Mladý student Martin z Bratislavy, takového města poblíž Vídně, dostal stipendium na fotografování do Mnichova. Libuje si v ženských časopisech, touží po seznámení naslepo v darkroomu. Zrovna bohužel prožívá tvůrčí krizi či únavu životem, nefotí a nefotí, plouží se a bloumá, a tím přivádí svého agenta Maxe k šílenství.
Novinářka, kterou znají pod vzrušujícím pseudonymem Erika Erotická, vyžívající se v popisování intimností až k bulvární žádostivosti, dostala do vínku plachost a stydlivost. Také jméno má sladké a krajkově růžové, Lisa.
Říká: „ Tři vlastnosti, stud, odvaha, elegance, které jsem měla ráda, už neexistují.
Noviny se plní hrubostí, vulgarismy a sprostotou, v čemž se asi dnešní člověk vyžívá. A já tomu musím sloužit. Stát se Erikou.“
Změnu do tohoto na ruby převráceného, skrytého života přináší totální výpadek elektrického proudu. Najednou více času na přemýšlení, méně na práci, ale nové číslo časopisu se musí stihnout včas. Na to přísně dohlíží redaktor Klaus. I on je zvláštní člověk. V práci úspěšný manažer, v soukromí internetový voyeur, který už neumí navázat normální vztah a s internetem se cítí spokojený a šťastný. Jeho monology, ale nakonec nejen jeho, mrazí, a zároveň vybízejí ke smíchu. Někdy hořkému, pokud si uvědomíme, jak se svět řítí do virtuality a odnáší sebou poslední zbytečky interpersonální komunikace.
Martin náhodně osvobozuje studentku Sáru ze zaseknutého výtahu a ta se snaží, aby ji slavný fotograf vzal do ateliéru. Je ochotná udělat prakticky vše, aby dosáhla cíle. On si zase myslí, že v celé záležitosti má prsty jeho agent, aby ho vyrval z tvůrčí letargie.
Teprve naprostá tma, a řeklo by se pracovní povinnost ze strany Lisy, svede dohromady dva neznámé a osamělé lidičky v ještě temnější komnatě v erotickém klubu. Martin si tak plní svůj poněkud zvrhlý sen o seznámení naslepo. Vytvoří ale dvojici, původně se skrývající ve své neprůhledné skořápce, nyní třesoucí se rukou nabízející svou zranitelnou duši. Oba doufají, že nebude opět pohlcena hyenismem běžných dní, zabalena v klišé ženských časopisů.
Chtějí vidět čistý, průzračný, chvějivě stydlivý východ slunce.
Celkem jednoduchý, ale vypovídající děj, prokládán vizuálními a tanečními efekty, jenž obrušují jinak strohou linii. Krásný moment vytvořila práce v atelieru, kde Martin zvěčňuje Sáru. Stylizovaná parodie na modelky, které na plácnutí do zadku jako loutky přesně mění polohu i výraz tváře bez myšlenkové iniciace. Vznikly pohybové etudy a fotky vytvořené pouze náznakem cvakání spouště.
Mladé, svižné, současné dílko zapadá do probíhajícího cyklu Československé jaro 2005 v Divadle na Zábradlí. Režisérský tandem SKUTR se již proslavil svým nekomplikovaným průzorem do současnosti i nepoetického každodenního života. Dokáže osvěžujícím způsobem odlehčit tanečními, vizuálními, hudebními a malebně technickými vsuvkami jinak obyčejné, všem známé okolnosti.
Hru napsal mladý autor M. Hvorecký ( * 1976 v Bratislavě), patřící k nejúspěšnějším současným slovenským autorům, publikující převážně sbírky povídek. V roce 2003 vydal první román Poslední hit a knížku Lovci & sběrači, pravidelně přispívá do deníků a překládá.
Román Plyš vyjde na podzim v českém překladu. Jeho debut na jevišti se stal příslibem do budoucna, jak nahlížet a ztvárňovat běžnou současnost.
Na otázku, o čem hra vypovídá, autor odpověděl:
„ Hra je mým ironickým pohledem na lidskou samotu ve velkoměstě. Je nejžhavější léto a najednou vypadne elektřina. Pět postav se postupně potkává a ve tmě si řeknou vše, i to, co by jinak utajily. Je to příběh o pozérství, stylizaci, o mladých lidech, kteří si raději prohlížejí obrázky, než by si četli knihy, a častěji komunikují na chatu než v reálu. Podle mě je to komedie.“
Hrají: L. Hampl, J. Polášek, B. Seidlová, D. Švehlík, Z. Stavná
Režie a dramaturgie: SKUTR ( M. Kukučka, L. Trpišovský)
Světová premiéra v neděli 22. května v Divadle na Zábradlí, další reprízy 25. května a 2., 15. a 23. června 2005.