Půjdete po podlaze pokryté slámou, minete pec a záhy otevřený krb, potom boží muka a na stěně před vámi se objeví imitace lebek. U stropu visí závěsné klece. Působí to trochu strašidelně, když nakonec ve střídmém osvětlení svíček zasednete na mohutnou lavici pokrytou kůží ke stolu s kamennou deskou.

Nic vás však nemůže zarazit víc, než když se u vašeho stolu objeví starobyle oděný jinoch a zeptá se vás hezky česky: „Co bude žrát pán? A co bude žrát selka a pachole? A chlastat budete co?“ Dotyčný jinoch se vás však nesnaží urazit, jak by se mohlo zdát, za svou drsnou mluvu nemůže, vždyť sem přišel rovnou ze středověku, to prostě musíte pochopit. Stejně jako vaše zvědavá a veselá babička, které jinoch neváhá upřímně povědět: „Seš nějaká namotaná!“

V jídelním lístku najdete široký výběr černé kuchyně. Např. vepřový jazyk na grilu, kukuřice-klásek, pecen chleba, křen. Nebo: grilované kuřecí stehno uzené, kukuřice-klásek, pecen chleba, švestková omáčka, česneková omáčka. Jako moučník doporučuji výborný "koláč kuchařky Filomény". A pokud raději vegetariánskou stravu, samozřejmě máte výběr v části jídelníčku zvaném „NĚCO PRO KYTKOŽROUTY“. K pití, zdejší řečí k chlastu, si můžete objednat několik druhů piva, např. i sladké "pivo lásky".

Po nezbytné chvilce čekání, která vám rychle uběhne sledováním cvrkotu a posloucháním dobové hudby, vám váš „drzý jinoch“ přinese talíř s pecny chleba, ale také mísu s citrónovou vodou, kterou jste si neobjednávali a navíc není určená k pití. K čemu tedy? Ačkoliv dostanete i příbory, (kdybyste se mermomocí nechtěli přizpůsobit), bývá tady zvykem i „jíst dobově“, to znamená rukama. Mísa s vodou tedy slouží k vašemu ošplíchnutí a snadnějšímu návratu zpátky do budoucnosti.

Otevírací doba je každý den od 11.00 do 23.00 hodin a každý víkend tu pořádají večerní středověkou zábavu se živou hudbou, tanečnicemi, šermíři i žebrákem a kejklířem.

Zdroj fotografie: webové stránky Středověké krčmy