Reakce k článku

Od: Martina Bittnerová - 29.6.2005 - 9:24

Tahle problematika je poměrně rozsáhlá a těžko ji soudit. Děsím se toho, že se zas někde oběsí, či pokusí o sebevraždu nějaké dítě kvůli vysvědčení, v životě jsem poznala pár rodičů magorů, kteří nesnesli, aby jejich dítě mělo horší známku než jedničku. Dokonce jsem kdysi chodila s klukem studentem VŠ, jehož matka mu dělala scény, když na vysoké škole přinesl ze zkoušky horší známku než jedničku. Jsou lidé, kteří prostě na tak pofiderních záležitostech jako je známka na vysvědčení, či ze zkoušky a písemky staví základ všeho. A uvědomme si, jak byli a jsou někteří „učitelé“ při rozdávání známek „spravedliví“. Můj profesor ekonomie Řežábek mě nesnášel a tak mě dusil každou hodinu 25 minut u tabule, jedničku jsem dostala pouze v případě, že jsem měla našprtáno vše slovo od slova, jakmile jsem použila jiný výraz, už mi snižoval známku, zato jeho oblíbenkyně Denisa plácala u tabule páté přes deváté, byla schopná tvrdit, že existuje Křesťansko-katolická církev, či Římsko-pravoslavná, a jiné perly a dostávala jedničky. Celá třída se kolikrát smála, ale ona vždycky známkově zvítězila.
No a když se vrátím před listopad 1989 na svou ZŠ Laudova v Praze 6 Řepích, tak tam při známkách panoval vůbec „spravedlivý systém“. Děti papalášů stály samozřejmě v tom známkovém systému na nejlepších místech. A spravedlivé to tam nebylo ani trochu. Už v první třídě mě soudružka učitelka Čermáková (tímto jí zdravím) falešně obvinila při písemce z matiky z opisování (já v životě na základce neopisovala, natož v 1. třídě), dala mi pětku a na základě této jediné pětky vedle xy jedniček z matiky, mě obdarovala dvojkou na vysvědčení. Co já se naplakala, jak mi to připadalo nespravedlivé. Do třídy jsem chodila i s učitelskými dětmi. Spolužačka Tereza Hamplová ovšem vynikala pravdomluvností, jinak byla průměrná, nicméně před každou významnější písemkou její matka učitelka oběhla školu, co v písemce tedy bude za látku, resp. přesné zadání příkladů apod., Tereza se to doma našrotila (zvláště matika jí moc nešla) a pak to samé pochopitelně vyplnila do písemky a jednička byla na světě, takhle to praktikovala až do konce ZŠ. Samozřejmě tím nastávaly tak trochu nerovné podmínky pro nás ostatní, ale hodnota těch známek na vysvědčení měla být vlastně stejná.
A je zajímavé, že tyhle křivdy si pamatuji i po těch mnoha letech! A podobně se vyznamenala matka Terezy s. učitelka Hamplová v případě mé sestry. Sestra má absolutní hudební sluch a učila se zpívat s dnešní zpěvačkou Khoiby Emou a když sestra chtěla vystoupit na školním představení, s. Hamplová jí to nedovolila pro nedostatek „talentu“. Ségra z toho byla špatná snad půl roku.
Takže až bude systém známkování a vůbec hodnocení schopností žáka ve škole opravdu nastaven spravedlivě, můžou i rodiče chtít po svých dětech dobré známky…

Od: Ada - 29.6.2005 - 10:04

Vysvedceni
Myslim, ze skolni vysvedceni se zbytecne precenuje. Nektere deti mohou mit prirozenou inteligenci a nosit domu spatne znamky, protoze je uceni proste nebavi.
Ostatne i o Einsteinovi si rodice mysleli, ze je mentalne zaostaly.
Nekteri rodice by se skutecne meli nad sebou zamyslet, driv nez bude pozde. Kdyz jsem chodila na ZS jeden muj spoluzak se kvuli vysvedceni doma obesil. Mel otce agresivniho alkoholika, ktery mel sam IQ tykve, ale on nesmel prinest horsi znamku nez 3.
Tak se pripojuji a prosim Vas budte na ty svoje skolaky hodni!

Od: Hanka - 29.6.2005 - 11:37

Bohuzel bude,
velká spousta dospelých lidí si totiz myslí, ze sezrali vsechnu moudrost sveta, nepochopí, ze i oni jsou nedokonalí a mají se stále co ucit. Na to je jediná moznost - zustat trochu dítetem. Mít chut díte poznat, co doopravdy chce, treba mu je dovolená lhostejná, byl by radeji, kdyby si s ním sel táta zahrát fotbal. A táta by treba poznal, ze v tom klukovi neco je. Ale rodice si nevyberes, já nemohu soudit, znám to jen z pohledu toho dítete, nemají to lehké... ale bohuzel, je pravda, ze oni se rozhodli porídit si díte, mohli by pocítit i zodpovednost, ze to, jak je pripraví na zivot je odrazem jejich výchovy. Znám chlapíka, kterého by mozná leckdo odsoudil za to, ze si rád zajde na pivko a jeho syn chodí také. Jenze kluk zacal hrát sipky, tátu to nadchlo, hraje je taky, kluk jezdí po turnajích, je výborný a oba zárí jak lampiónci. Minimálne tohle je pro mne dukaz - výsledek dobrého prístupu.

Od: Hanka - 30.6.2005 - 8:07

pri zkousení nekoho jiného
jsem dostala kouli z prírodáku. A to ciste proto, ze, já kravka, jsem poslechla maminku a tatínka a hlásila jsem se, jako správná aktivní holcicka, na vsechno, co jsem vedela. Jednou jsem dala ruku dolu a uz to bylo. Do dnes soudruzku ucitelku obdivuju, jaký mela postreh. A stacila zrovna ta jedna otázka.

Od: Laura - 30.6.2005 - 16:22

Je pravda, že když na to dítě nemá, nemělo by se za známky trestat. Je ale i pravda, že když během 14 dní přinese čtyři špatné známky, protože si vyměří prázdniny kapku dřív, než jsou zákonem dané, dokáže to dospělého (rodiče) rozladit. Pravda je i taková, že učitelka by měla být především psycholog a vědět, že každý - tedy i dítě - občas nemá svůj den a když pak to dítě celé pololetí nosí domů jedničky, mezitím tak jednu, dvě dvojky a pak během tří dní přinese čtyřku, pětku a dva až tři - znamená to, že prostě nemá svůj den - ale přesně, jak napsala Martina Bittnerová, na základě jedné pětky, s průměrem známek 1,3 moje dcera dostala dvojku, protože jedničkáři dle paní učitelky NESMÍ dostat pětku. Tahle paní učitelka je vůbec "skvělá", mohu ji doporučit. Holce se známkami tři jedničky, tři dvojky řekla, že si má vybrat známku mezi dvojkou a trojkou, co prý chce. Holka samozřejmě řekla, že dvojku, tudíž ji paní učitelka přezkoušela a milostivě jí tedy tu dvojku dala. Měli bychom být vděční! A jako správný psycholog zadá dětem zpravidla písemku z nové látky, kterou dostatečně nevysvětlí (protože když celá třída posbírá pětky a čtyřky, nikdo mi nevymluví, že je to především vizitka učitele), tyto známky dětem zapíše do žákovské a uspokojena jim vzápětí (když děti nemyslí na nic jiného než na to, jak doma dostanou vynadáno) dá diktát, z něhož opět celá třída vesele nasbírá čtyřky a pětky. Co na to říct? Nezmůžete vůbec nic. Můžete jen tiše soptit a paní učitelka je vysmátá.

Od: Renata Šindelářová - 2.7.2005 - 15:24

Laura
Máš pravdu, že někteří učitelé dokážou být nespravedliví. V každém oboru se najde někdo, kdo kazí pověst těm ostatním. Obecně ale myslím, že dnes už učitelé ztratili svůj dřívější post. Právě včera mi jeden tatínek vyprávěl, že když jeho učitelka hrozila dceři se čtyřkou na vysvědčení, tak si na milou učitelku došlápl. Pokud je učitel skutečně očividně nespravedlivý, pak je jistá konzultace (ne psychologický nátlak!) na místě. Znám výjimečný případ, kdy se vyloženě neschopné učitelce bojí rodiče říct, že by "to měla dělat jinak", a to z obav, aby pak svým protestem nepoškodili své dítě.
Ovšem dávno pryč jsou ty časy, kdy škola a učitel byli pány a rodiče mohli jen přikyvovat. Proto také v dnešní době existuje mnohem víc příkladů, kdy si rodiče k učiteli dovolí skutečně příliš. (Např. maminka si jde stěžovat k řediteli za nespravedlivou učitelovu poznámku, že Pepíček něco ukradl - to není možné, že něco ukradl, vždyť domů nic nepřinesl!) Já osobně bych nechtěla být dnešním učitelem, protože to skutečně nemají lehké. Jejich dřívější autorita je fuč - dnes se např. učitelce stane, že dítě nenamaluje v hodině výtvarné výchovy vůbec nic. Nechápu, jak si něco takového dovolí? A těžko říci, zda za to v prvotním impulsu může učitel špatným přístupem nebo rodiče absolutně benevolentní výchovou, zda je vedlejší příčinou změna politické scény či častější sledování televize dětmi.
Každopádně já se domnívám, že když se mění vše okolo, měl by se změnit i styl učení. Navrhovala bych způsob Komenského "škola hrou", který by měl dětem především zajistit všeobecný přehled. Jsem přesvědčená o tom, že všechny předměty na základní škole se dají vyučovat formou hry. Dokud se však učitelé musí řídit zkostnatělými školními osnovami, potom těžko mohou tento nový způsob učení zavést. S novým způsobem učení by ruku v ruce mohlo nastoupit i známkování formou písemného hodnocení, které se již na některých školách zavádí a které do jisté míry potlačuje nespravedlnost - i když v tomto případě bych se zavedením změn byla mnohem opatrnější, hlavně na vyšším stupni, poněvadž někteří nejspíš potřebují motivovat k domácí přípravě na hodinu i tím, že např. hrozí písemka a s ní horší známka.

Od: Renata Šindelářová - 2.7.2005 - 15:44

A ještě něco
A souhlasím s tím, že učitel by měl být především psycholog. To ano. To samé platí i pro rodiče. Když se naše zhorší v učení, měli bychom nejprve zjistit říčinu: má nějaký hluboký vnitřní důvod, nebo jen polevilo, protože se blíží prázdniny? I tak ale platí, že správný rodič by se měl snažit dítěti co nejvíc s učením pomoci, a ne jen mu nadávat (což určitě není tvůj případ, Lauro). Nejde o to, že bychom neměli být přísní, ale abychom nezapomněli na chápavost a sebekritiku. Leckdy se svým dětem a jejich školním problémům nevěnujeme dost, popř. včas.

Od: Martina Bittnerová - 3.7.2005 - 8:04

Moje pětka. ráda bych upozornila, že ta dvojka z matiky kvůli té jedné pětce byla dvojnásobně nespravedlivá, neb tu pětku jsem získala neprávem, učitelka mě obvinila z opisování, neměla jsem důvod tu látku jsem zvládala!!Byla to komunistická zrůda, jako většina učitelek, které se pohybovaly ve školství před rokem 89 a nedělám si iluze, že jich tam dobrá polovina trůní do dneška...

Od: Martina Bittnerová - 3.7.2005 - 8:18

Autorita učitelů- nejvíc ji ztratili tím, že se většina z nich obratně po roce 89 překabátila, lidi viděli v přímém přenosu, co je to učilo za exoty... Navíc na pajdák bohužel už léta chodí lidé, co tam nemají co dělat a znám xy případů mladých lidí, kteří i za ty peníze a za vše chtěli jít pajdák studovat a učit, ale bohužel neprošli sítem přijímacího řízení, přitom si nemyslím, že by školu nezvládli. Chyba je v systému, už v systému přijímání na VŠ.

Od: Renata Šindelářová - 3.7.2005 - 11:59

Martina
A také v tom, že učí často nevyučení... Nebo alespoň tady u nás, protože učitelů je nedostatek. Už i mě to nabízeli (s ekonomickou školou), zda bych nešla učit (že bych se vejšku pak dodělala), ale odmítla jsem to.

Ale s tou autoritou... no, nevím. Já myslím, že autoritu učitelé ztratili spíš ztrátou pravomocí. Obecně je teď také výchova benevolentnější a spousta rodičů na učitele doma před dětmi nadává - to se potom není čemu divit. Jestliže chci, aby má dcera ve škole k paní učitelce vzhlížela, nemůžu před ní doma říkat, že paní učitelka je kráva, že? A s tím prekabátnictvím, to bych až tolik neřešila, spousta lidí vstoupila do strany jen kvůli nátlaku. Za jedině pravé prekabátníky považuji ty, kteří dřív vášnivě horovali (popř. dokonce udávali) a dnes zase vášnivě horují na druhou stranu. Myslím ale, že spousta lidí byla ve straně jen proto, že bez toho by do jednoho nedělali práci, kterou chtěli. Ale tím jejich politické angažování končilo. Jasně, že si to tím usnadnili a dnes to vypadá tak trochu "vyčůraně" a hodně "bezcharakterně", jenomže nám se to lehce soudí, když jsme v tom nežili a nemuseli se rozhodovat (s beznadějí na zlepšení).

Od: Jana - 8.7.2005 - 22:21

rodicia by sa mali
pocas celeho roka zaujimat o skolske vysledky svojho dietata. A nemusia byt vsetci ziaci jednotkari, aj trojkarmozemat v zivote uspech.

Několik posledních článků v rubrice Společnost