GrilovačkaPoslední autobus ujel...Soused psychopatVýslechCo znamená psát moderněStockholmský styl
Co mě v únoru zaujalo na NetflixuVýznamné jubileum Faye DunawayovéKdyž se pravda stane zradouKniha o vytváření reklam formou obrázkového seriálu v naší zemi během 20. věku Kdo byl Vladimír Thiele?Omar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincemKaždá krize je příležitost, ukážou hrdinové zlodějské černé komedieVrcholné španělské baroko před VelikonocemiUmělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizíCo o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční divadlo KamenySvět, kam příliš často nenahlížíme
Praha se pomalu stává mým druhým domovem. V letním semestru jsem ji čtyřikrát týdně navštěvoval z důvodu školních povinností. Vždy jsem si ale našel čas na toulky Prahou, které ani neměly pevný cíl. Nejvíce mi učarovala Praha a ruch na jejích širokých třídách o jarních dopoledních. V mém básnickém hledáčku dříve či později musela skončit...
| Praha omlazená sprchou svěžích paprsků si líčí úsměv od světla až do stínu. A její starobylý závoj opásaný věky Náhle pouhý vánek rozhrnuje. Davy masírují kamenitou tvář A do kroniky dlaždic zapisují kroky. Slunce nad střechami strmých domů zahanbuje šperky z výloh. Ve výhoncích ulic raší chodci, Jejich slova přerůstají v prales povyků - tak kamenitý vějíř města prolne život. Dopolední procházkou se šplhám do koruny Jeho tisícleté záře. Potom přijdu k nábřeží a srdce koprní, Když toužím Vltavě dát vlastní žíly do proudu A od hladiny k nebi vidím Prahu vypnutou na špičky věží |
...
hezke vyznani Praze
slavnost přívlastků... ale co až opadají? Tím spíš, že opadaly již před dávnými lety...
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.