Láska je povídka v citoslovcích. (Charles Baudelaire)

Vím, co je láska. Skrývá se v úsměvu, v pohledu, ve vzdechu v noci nebo ve smíchu ve dne. Je to dotek, který zbaví jizvy ošklivosti, který dává teplo a neucukne před krvácející ránou. Je to potřeba sdílet bolest a útěchu, společnost za slunného dne i za deště. Je to rozzářená, vábivá naděje a současně nenadálé splynutí srdcí a duší, které činí slova nepotřebnými nebo jako alchymie je mění v nádherné, nezničitelné zlato. Láska je jediný člověk, bez kterého nemá nic jiného význam. (Jennifer Blake)

Miluji a nenávidím. Proč tak činím, možná se ptáš. Nevím, ale cítím, že to tak je, a mučím se tím. (Valerius Catullus)

Všechny bytosti, které se milují, mají osudovou krásu, krásu trvání. Krásné oči znovu začínají, chápou, a svět se rozzáří. Ústa pijí u pramene. A všechny hlasy znějí stejně, volají proti celé minulosti, proti smrti. (Paule Eluard)

V bezpečí, vzešlém z tolika bezúhonných manželství, především zapomněli, že láska není skleníková rostlina, ale divoká květina zrozená z vlhké noci, z hodiny slunečního svitu, vyrážející z divokého semene, které divoký vítr zavál podél cesty. (John Galsworthy)

(Zdroj fotografie: vlastní)