Všechny tyto tři druhy typy dýchání rozlišují a popisují jógínové jako základ jógového cvičení. I bez znalosti ásan – bez zkušeného učitele to ani nedoporučuji – můžete zvládnout tajemství jógy, techniku správného dýchání. Hluboké a uvědomělé dýchání totiž posiluje obranyschopnost organismu a napomáhá potlačení stresu. Přitom stačí, pokud si prostě v průběhu dne, v práci či při chůzi dopřejete několik hlubokých, úplných a pomalých vdechů a výdechů.
Zní to báječně jednoduše, že? Ale tak lehké to přeci jen nebude. Nejdříve se musíme vrátit k našim třem druhům typů dýchání: břišní, žeberní a klíčkové. Nejprve nacvičíme každé z nich a potom je spojíme, úplné jógové dýchání představuje spojení všech těchto tří druhů dýchání dohromady. Metodu si nacvičíme podle následujících rad Andrého Van Lysebetha, uznávaného odborníka hathajógy:
Pro první nacvičování správného dýchání si lehneme na záda, abychom zcela uvolnili břišní svalstvo. Nejprve budeme nacvičovat brániční, abdominální dýchání. Kvůli lepšímu soustředění na svůj dech zavřeme oči. A protože správnému vdechu musí předcházet nejprve úplný výdech, několikrát důkladně vydechneme, abychom vypudili z plic maximální množství vzduchu. Nejlépe, pokud tento prvotní výdech doprovázíme zvukem „óóóóómmmm“. Naše břicho by mělo klesat dolů, ovšem pozor, ne stažením břišních svalů, ty jsou uvolněné!
Po vyprázdnění plic na několik vteřin zadržíme dech, pak uvolníme břicho a můžeme se pomalu, zdlouhavě nadechnout. Břicho se má nyní pomalu zvedat. Kromě prvotního výdechu „óómm“, který jsme provedli ústy, pokračujeme v dýchání výlučně nosem. Při cvičení dýcháme tak pomalu, aby náš dech nebyl slyšet - pokud slyšet je, dech ještě zpomalíme. Takto pomalu pokračujeme v nacvičení dvaceti bráničních vdechů.
Nyní se můžeme soustředit na hrudní, kostální dýchání. Nácvik provádíme vsedě. Podobně jako u bráničního jsme se soustředili na břicho, nyní se snažíme dýchat a soustředit výlučně na náš hrudník. Své břišní svaly necháme pro jistotu stažené, aby bránily břišnímu dýchání. Své ruce umístíme na svůj hrudní koš tak, aby se dlaně jemně dotýkaly žeber několik centimetrů od podpaží, prsty směřují dopředu. Nadýchněme se vždy tak, že se pokoušíme oddálit ruce směrem k bokům, nikoliv dopředu, po několika pokusech sami přesně poznáme, jak účinně dýchat hrudníkem. I tady nacvičíme sérii dvaceti vdechů.
Nakonec se opět vsedě, s rukama shodně umístěnýma jako pro nacvičování žeberního dýchání, pokusíme načerpat vzduch vytažením klíčních kostí směrem nahoru - nacvičujeme klíčkové, klavikulární dýchání. Blokujeme břišní svaly a nezdviháme ramena. Vyzkoušíme opět dvacet nádechů a výdechů, při nichž si uvědomujeme, že přívod vzduchu je v tomto případě nedostatečný, vzduchu i přes veškeré úsilí proudí málo.
Po pracném a zdlouhavém úvodu jsme konečně připraveni pro nácvik správného jógového dýchání, které zahrnuje všechny tři typy výše uvedených vdechů, a to přirozeně napojených na sebe do jednoho jediného nádechu. Nácvik opět provádíme v poloze na zádech. Po úplném výdechu s doprovodným „óómm“ začneme pomalým a hlubokým břišních vdechem a jakmile cítíme, že se již nemůže naše břicho více nafouknout, rozpínáme žebra, až nakonec nadzdvihneme klíční kosti, aby proniklo ještě trochu vzduchu. V této chvíli jsme zcela naplněni vzduchem, který pomaloučku a přirozeně vypouštíme ven.
Tak - a nyní můžeme každý den pro své zdraví vykonat maličkost. Výhoda tohoto tréninku, při němž posilujeme svou přirozenou imunitu, je, že ho můžeme provádět kdykoli, kdekoli a libovolně dlouho a třeba i za chůze, vyhovuje-li vám to. Účinek takového krátkého cvičení bez fyzické námahy zejména pocítíte, budete-li se cítit unaveni či deprimováni. Po provedení několika úplných dechových pohybů vaše únava zmizí a duševní pohoda se navrátí... :-)

(Zdroj fotografií: vlastní)