Poprvé se v něm sešla významná generace mladých básníků i prozaiků (J.Kolář, J.Hiršal, J.Zábrana, E.Juliš, J.Škvorecký, B.Hrabal, V.Havel, M.Hendrych a J.Kuběna), která se svojí tvorbou zásadním způsobem vymezila od tehdy uznávaného socialistického realismu. Nejen tvorbou, ale i postoji, což jim vyneslo nemírný zájem státní cenzury a odsoudilo je na okraj literární společnosti. Setkáváme se zde s texty, které po únoru 1948 nemohly volně vycházet (J. Hiršal a J. Kolář) anebo těmi, které ještě na publikování čekaly.

Almanach zahajuje prózou B. Hrabala. Syrově a drsně, zároveň tragikomicky poučně vyznívá povídka Umělé osudy. Vůbec Hrabalova tvorba, na první pohled lidová, hospodská, ukrývá v sobě břitké odhalení naší malosti.

J. Škvorecký, skrytý pod pseudonymem Josef Pepýt, představuje kapitolu z románu Jednoho dne v máji, jistě by bylo lepší přečíst ho celý, než pouhý útržek. Třeba poslouží jako vodítko k hledání další tvorby dnes uznávaného autora.

E. Juliš se prezentuje ukázkou Půlka života, o rychle skončené lásce.
Vycházejí tu i jeho plamenné básně zahřáté žhnutím ingotů i zchlazované utrpením nemocných, jež jsou ve své bolesti vždycky sami. I lásky jsou nenaplněné, prázdné, míjející. Tak viděl svět, Juliš, básník zmaru, bolesti, ale snad i naděje.

M. Hendrych popisuje „ rodinnou idylu“ při návštěvě strýce Bernarda, dost nechutně drastickou povídkou Krysy ukazuje animálnost „ prostých lidí“.
Úžasné jsou básnické koláže J. Koláře, v nichž nahlíží zrcadlovými pohledy na jednu a tu samou věc (Matka a dcera Zobalovy).

J. Hiršal se představuje Čtyřmi básněmi v próze a čtyřmi ve verších.

J. Zábrana předvádí první verze svých sentimentálních věčně nedokončených a hledajících básní z vydaných sbírek ( Černá lyrika, Anály, Léta s Helmutem).

Krásnými básněmi ( sbírky Jiný vesmír, Základy geometrie), a autorstvím teoretické stati o Karlu Součkovi, malíři naší doby, se představuje J. Kuběna (pod původním jménem J. Paukert.).

Autorem poslední eseje o prózách B. Hrabala, je nejmladší ze spisovatelů, V. Havel, který se zároveň prezentuje cyklem básní. Zaujal mě verš: ...jsme zde a nezbývá nám než souhlasit, neboť nesouhlasit by bylo nesouhlasit s vlastní existencí. Je těžké žít bez práva volit si svůj život, ale žít je nutné...“ možná by se s realitou měli seznámit dnešní křiklouni, kteří jsou mnohem mladší, než by si tu dobu pamatovali, ale šmahem odsoudí pomalu všechny, kteří v době nelehkého bytí třeba jen dýchali. Návod na zmírnění těžkého údělu vidí v lásce.


Vydání této sbírky se v současné době může jevit poněkud anachronické. Vychází přece díla všech záměrně opomíjených, či dokonce zakázaných autorů v jejich celistvosti, ne pouze útržky tvorby, které prezentuje almanach. Zajímavou se jeví určitě historie sepsání a šíření samizdatového svazku. Vydání ale nepovažuji za samoúčelné, spousta lidí se těžko orientuje v záplavě knih různé kvality a možná přečtení, můžeme říci, krátkých upoutávek, může přenést zájem ke komplexní četbě autora.

Vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2005

Zdroj fotografie:www.paseka.cz