Karel bouchl dveřmi a opatrně odložil balík, se kterým se celých patnáct poschodí tak pachtil. „To je ale pitomej den!“ pozdravil.
„Cože?“ volala z ložnice Naďa.
„Už zase nejezdí výtah! Jednou urazím domovníkovi koule!“
„To se nemůžu dočkat.“
Vzápětí Karel změnil tón: „Miláčku? Prosím tě, pojď sem!“
Z ložnice sem dolehlo neochotné. „Teď?“ Naďa si právě nanášela pleťovou masku. Nerada se s vrstvou bílého povlaku před někým ukazovala, svého manžela nevyjímaje.
„Ano, teď!“ naléhal. „Něco pro tebe mám - dárek!“ Do svých slov pečlivě vkládal tajemný příslib. „Je to překvapení!“
V průměrné domácnosti, jako byla ta jejich, měla podobná slova účinek výbuchu sopky. Naďa se přiřítila i s maskou, která začala právě účinkovat a stáhla jí rty do přísné úzké čárky.
V Karlovi to hrklo. V první chvíli se Nadi lekl. Vždyť vypadala jako oživlá mrtvola!
Potom jeho pohled padl zpět na balicí papír. Nemohl se dočkat.
„Co tam máš?“ syčela Naďa ze štěrbiny úst.
Karel se pustil do rozbalování. „To budeš zírat!“
Naďa manžela napjatě sledovala. Jak pečlivě odlupoval vrstvy papíru, zaujatost přetvořila jeho mužský výraz do šibalsky klukovského, plného očekávání a bujarého nadšení. Neoholená tvář přerostla do dětských rozměrů, vousatá bradka groteskně vyčnívala.
Zpod papíru se nejprve vynořil rám. Honosný, velkolepý rám, plný zlatých ornamentů, rám k dílu slavného malíře. Karel po rámu lehce přejel prsty.
Naďa užasle sledovala jeho zamilované počínání. Nikdy ji nezajímalo umění, ani jeho ne, jejich domácnost byla zařízena jednoduše a úsporně - a on teď, v dobách jejich dlouhodobé finanční krize, koupí obraz??! Zaujala pózu zuřícího býka. Naštvaně se rozkročila, podívala se mu do očí a zasupěla. „Kolik to stálo?“ V jednolité slupce na její tváři se objevily prasklinky.

Knihu ROZCESTÍ VE TMĚ právě vydalo nakladatelství Petra a vy si ji můžete objednat u distributora: www.spira-lbc.cz

Zdroj fotografie: www.google.com