Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavě
Křehký příběh s výborným Johnnym Deppem v hlavní roli spisovatele J. M. Barrieho, autora Petera Pana.
Již je tomu na hollywoodské poměry celkem dávno, co kiny proběhl snímek s názvem Hledání Země Nezemě o záhadné, ba kouzelné osobě J. M. Barrieho, tvůrce Petra Pana, v režii Marca Forstera podle scénáře Davida Mageeho.
Příběh začíná premiérou Barrieho hry, která se neshledá s úspěchem. Následující situace pak budí dojem, že se spisovatel (Johnny Depp) snaží vyrovnat s neúspěchem a najít novou inspiraci a chuť psát. Při své pravidelné procházce parkem se seznámí s rodinou ovdovělé Sylvie Daviesové (Kate Winslet). Její synové v něm znovu probudí svět fantazie, jenž už mu pohasínal, a tak jsme tu svědky příběhů spisovatelovy okřídlené říše snů. Jeho tvář září víc a víc s každým domnělým krokem zpátky do dětství. S rodinou tráví stále více času. Těžko říct, zda pro tajnou lásku k Sylvii, nebo pro pohádkový svět jejích synů. Barrie se vrací zpět sám k sobě a začíná psát Petra Pana. Lze dobře poznat, jak rád by ignoroval leckdy nemilosrdnou skutečnost, a žil, společně s lidmi, které miluje, ve své Zemi Nezemi. Realita je skutečně nevybíravá: nejdříve od něj odejde žena, protože se domnívá, že jeho nepřítomnost doma znamená víc, než jen „pouhé“ hledání inspirace. Sylvie vážně onemocní a umírá krátce po úspěchu Petra Pana. Barrie zůstává sám se Sylviinými syny, bohatší o Zemi Nezemi, kterou si v sobě, neprobuzenou, nesl vlastně celý život. Je teď téměř tím Petrem Panem, jímž chtěl vždy být, jen nedokáže jít s takovou lehkostí.
O citlivě pojatém příběhu, prodchnutém jakýmsi kouzelným světlem, mnozí kritici píší ne právě s nadšením. Já se však přidávám na stranu zastánců tohoto filmu. Podle zlých jazyků film hraje na city a diktuje divákovi, jak se má cítit, kdy plakat a kdy se šťastně usmívat. Film skutečně hraje na city a dokonce úspěšně, zde se filmovému štábu podařilo odvést alespoň po této stránce skvělou práci. Vyčítat sentimentálnímu filmu hru na city, je jako vyčítat akčnímu filmu akčního hrdinu.
Tento film by si neměli nechat ujít milovníci příběhu Petra Pana, všichni snílci, co si chtějí pobrečet i ti, kteří rádi přemýšlejí.
Zdroj fotografie: www.osobnosti.cz
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.