Vstupní "bránu" na té letošní pouti tvořil klasický plácek, na němž stále dokola chodí celý den poníci. Být tam Kubišová, tak máme Neratovice v televizi. Kolem této části pouti stály tradiční stánky s již zmíněnými perníky, žužu, cukrovou vatou (za mého dětství stála kolem 2 Kč, dneska 20 Kč) a točenou zmrzlinou za 15 Kč. Napadlo mě, že rodič sem rozhodně nemůže jít se stovkou v kapse. Na stáncích visely adresy provozovatelů a kupodivu většina pocházela z neratovického okolí. Nenapadlo by mě, kolik tu tedy žije "světských". Nechyběla střelnice, kde za 10 Kč se dalo vystřelit na velkou růži a za 7 Kč na malou. Litovala jsem, že už dávno se nemohu houpat na tradičních "lodičkách" a na řetízkáči za 30 Kč se mi dělá zle. Nechyběl ani mini kolotoč pro nejmenší děti a velmi nízká obdoba klasických "Labutí", kam se vešly tříleté holčičky. Na gumovém hradu, to přinesla až éra porevoluční, se každý mohl dostatečně vyhopsat a kolem autodromu postávala dospívající děvčata kývající se do rytmů hudby. V tom směru se nic nezměnilo. Většina atrakcí nabízela jízdu za 30 Kč včetně miniaturní obdoby horské dráhy, která jezdila i dozadu a při každém pohybu nesmírně vrzala. Vůbec řada atrakcí působila poněkud "vachrlatým" dojmem a nedivím se proto, když se jednou za čas někde nějaká s návštěvníky utrhne a spadne. Nejvíc mě ale nadchlo monstrum s názvem "Hawaii", kde se každý mohl klouzat v návlecích po umělých vlnách. Zde bylo stále plno, možná těch 30 Kč za lístek a neomezený počet "sklouznutí" přilákal řadu rodičů, kteří se chtěli za levný peníz alespoň na chvíli zbavit svých ratolestí. Nakonec se ale svezlo i pár těchto dospělých.

Koupili jsme si cukrovou vatu a zmrzlinu. Jen na žužu jsme zapomněli. Nevynechali jsme ani střelnici, kde se nám zdálo, že před pár lety se nabízely růže mnohem hezčí. Inu doba se mění a taková pouť, jakou si člověk pamatuje z dětství, už nikdy nebude.

Ceny jsem v článku uvedla záměrně. Vždycky nebylo levné jít na pouť, vždycky to byl zásah do peněženky, ale musím říct, že zatímco se úroveň těchto "malých lokálních" poutí velmi snižuje, u cen to platí naopak. Ty rostou přímo neúměrně a pokud má našinec více než jedno dítě a chce, aby si pouť užila celá rodina, musí na ní vyrazit minimálně s pětistovkou v kapse.