Letos debutující mladý, zdánlivě nevýrazný britský písničkář James Blunt se narodil 22.2.1974 v Tidworthu v Anglii v rodině plukovníka britské armády. Zdálo se, že je mu předurčena (nebo spíše otcem určena) vojenská kariéra. James do armády skutečně nastoupil a dokonce sloužil jako průzkumný důstojník v Kosovu. Zanedlouho ale vzal do zaječích a s několika demy se rozhodl zkusit štěstí ve světě muziky. A dobře udělal.

Jamesova cesta k hudbě ale rozhodně nebyla nikterak lehká, jeho otec muziku pokládal pouze za jakýsi zbytečný hluk. Údajně dokonce neměli ani CDpřehrávač. Vždycky si představoval syna v uniformě jako svého pokračovatele.

James v sedmi nastoupil na internátní školu, v 16 dostal pilotní licenci a později sloužil u armády. Hudbu ale vždy považoval za svůj osud - i přes nelibost otcovu i kantorů se naučil hrát nejprve na klavír a ve 14 i na kytaru. Svou první skladbu složil nedlouho potom.

Nemyslím, že je třeba dále zdůrazňovat, jak těžká byla jeho cesta k prvnímu albu - a vlastně k muzice vůbec. JB ale dokázal vsadit všechno na jednu kartu a vyhrál. Opustil své jisté pozice a ukázal se jako hráč, když přestal hrát na jistotu a zariskoval.

O inspiraci ke svým písním rozhodně nouzi neměl, na svém debutovém albu „Back To Bedlam“ (Zpátky do blázince) spolupracoval s Lindou Perry (stojí za takovými hvězdami jako Pink nebo Christina Aquilera).

Při poslechu jeho alba jako bychom se propadali do jiných dimenzí, do krajin Jamesovy zbloudilé duše, melancholických nálad, bolavého srdce a neslýchaně upřímného a opravdového projevu, který nás donutí celé album doposlouchat až do konce. V 10 písních nám přináší celý svůj svět na dlani a nevinně a téměř bezbranně čeká na náš ortel. JB - malý velký písničkář, jenž tímto albem rozhodně nevyčerpal vše, co nám chtěl sdělit (nebo spíše vše, z čeho se potřebuje vyzpívat) se nám zpovídá ze svých lásek - „You´re Beautiful“ a „Goodbye My Lover“ nebo dojmů z války - závěrečná „No Bravery“ („ Žádné hrdinství“ - píseň celá napsaná v Kosovu).

Rozhodně se však nejedná o rozpustilého Robbieho Williamse, který se rozesmutní či rozveselí na požádání. A ať to chceme, nebo nechceme slyšet - stejně jako Madonna vlastně jen hraje svou roli. James Blunt se od nich liší tím, že snad to o čem zpívá, skutečně prožil. To je jeho nejsilnější zbraní ale také největší slabinou. JB nic nehraje, neumí bavit jinak než svou opravdovostí a bolem.

Co dodat ? Snad jen, že ani Ondřej Soukup si nedokázal představit Anetu jako Superstar. Klasickou hvězdu pro něj představovala &Sárka, teprve čas ukázal její životaschopnost.