Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetíRakovina dutiny ústní postihne stovky Čechů ročně. Poznejte příznakyJak psal Klíma Ladislav svá dramataVyšel televizní scénář seriálu Bouře stoletíKřtíme, čteme, podporujemeStříbrná svatba České republiky a Cinema CityDěsy MUDr. Emila TrévalaAntarktida, Arktida, kačeři a strýc SkrblíkKonec zrcadlového bludištěDnes máme výročí: 9. 10. se narodil Vladimír MenšíkMůj pes Barry nabízí dobrodružství v kulisách švýcarských AlpCimrmanovy šedesáté narozeniny a něco o Boženě Němcové
Jakub Arbes ve svém dílku „Tonnebóóóm“ (nesprávně napsané německé slovo der Tannebaum – jedle) popisuje ústy herce, režiséra a divadelního ředitele Johanna Karla Liebicha * historii vánočního stromku, kdy nejstarší zmínku o něm, uvedenou v jednom štrasburském rukopise, datuje již do roku 1605.
Sám velký J. W. Goethe spatřil stromek poprvé v Lipsku roku 1767. Zvyk se šířil opravdu velmi pomalu. Kupříkladu v roce 1809 obyvatelé Drážďan nenašli na jinak bohatém vánočním trhu jediný stromek, a tudíž ani v Čechách v té době nepatřil k symbolům Štědrého dne.
A právě J. K. Liebich si na rozdíl od jiných strojil každoročně jedličku. Když tuto neobvyklost ukázal ve svém libeňském letohrádku Na ztracené vartě společnosti pozvané šlechty a pražských divadelníků, jejich srdce zaplesala a již následující rok zhruba sto Pražanů ozdobilo 24. prosince stromek. Postupně, s lety, se přidávaly další domácnosti, až se tento zvyk stal také českou tradicí.
· Johann Karl Liebich žil v letech 1773-1816. Od roku 1796 působil v pražském Stavovském divadle.
Zdroj fotografie: photo.czechtourism.com
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.