I když je Santa Claus americká varianta našeho Ježíška, Finové hrdě prohlašují, že Santa bydlí u nich - v malé vesničce za polárním kruhem a odtud se každoročně vydává na svou pouť za obdarováváním do celého světa. Santa Claus ale dárky Finům nenaděluje - to za něj obstarává jemu dost podobný Ukko (také nosí dlouhý bílý plnovous, červený svršek a čepičku s rolničkou).

A jak to vlastně je se samotným Santa Clausem? V Americe se původně dárky nadělovaly 6. prosince na svátek svatého Mikuláše (Sinter Klaas), později došlo ke zkomolení jména na Santa Clus, od něhož už lehce vznikl nynější nevelký tlouštík v červeném, hermelínem lemovaném plášti, přepásaném páskem, který si ze své postavy nedělá velkou hlavu. Nechá se vozit na saních tažených soby a klidně proleze kdejakým komínem - typicky americký Santa Claus. Vždy přichází nepozván, zato dlouho před svým příchodem toužebně očekáván. Přináší hromady dárků podle přání dětí, které mu je posílají v dopisech, nebo nechávají v zimních botách a výměnou za ně mu chystají malou satisfakci v podobě sklenice mléka a sušenek. Kolo oslav se v USA roztáčí na Den díkuvzdání (vždy čtvrtý listopadový čtvrtek), který má především význam pro rodinu - ta se totiž sejde celá pod jednou střechou a hoduje se - králem tabule se stal již tradiční krocan s kaštanovou nádivkou.

V již zmiňovaném Dánsku mají jednu zajímavou vánoční tradici - tzv. vítání vánočního posla - ten zaklepe na dveře a každému nadělí speciální dárek zabalený alespoň ve 20 vrstvách balícího papíru a skrývající předmět, poukazující na kladné či záporné vlastnosti obdarovaného (piják dostane láhev vody, moralisté erotický časopis). Zvláštní podmínkou také je, že obdarovaný nesmí dát najevo svou nelibost - v takovém případě totiž čelí posměškům a vtipům ostatních.

Ve Francii naděluje vánoční dárky dobrý duch Pére Noël (Otec Vánoc), oblečený celý v bílém a dárky nechává za kamny, nebo je dává do bot. Nadílka se koná 24. 12. kolem deváté hodiny večer a předchází ji štědrá hostina (ústřice, bílé klobásy, hlemýždi, rybí polévka, krocan s kaštanovou nádivkou nebo pečená husa na divoko a vše doplňuje několik druhů sýrů a sladký dezert v podobě trufle z čokolády a datlí).

Zatímco ve většině zemí nadělují vánoční dárky dobrosrdeční stařečci, na Tahiti a dalších polynéských ostrovech roznáší dárky velký polynéský krab s obrovskými a velice ostrými klepety, který nemilosrdně rozřeže na malé kousíčky každého, kdo o jeho existenci sebeméně zapochybuje.

V Austrálii, zemi protinožců, mají ve dnech, kdy si my Evropané užíváme zimních radovánek, letní prázdniny a Vánoce tráví australské rodiny pohromadě na pobřeží oceánu. O teplých pokrmech nemůže být ani řeč (vždyť rtuť teploměru se leckde vyšplhá na 40°C ve stínu) a tak se místo nich konzumují ovocné a zeleninové saláty, lehké nápoje, sladké zákusky, meloun - a pokud někdo opravdu trvá na masu - upřednostňuje se rybí a kuřecí a nebo obyčejný hamburger. Australané si potrpí na vánoční přání a všelijaké pohlednice snad víc než kterýkoliv jiný národ na světě. Posílají jich proto obrovské množství a soutěží mezi sebou, kdo jich obdrží nejvíc.

Nezbývá mi, než vám popřát příjemné prožití Vánoc - ať je slavíte kdekoliv.

Zdroj fotografie: www.google.com