Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceCo mě v září zaujalo na NetflixuTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihŘeky Otomara DvořákaFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Strhující výkon – Andrew Scott ve hře Váňa
I když zdobení stromku má ze všech vánočních zvyků nejmladší tradici, pevně zakořenilo v našich srdcích. Bez zářícího vánočního stromečku si snad ani Vánoce neumíme představit. První do domácnosti údajně vstoupila jedle, praktičností vyniká borovice, ale nejvoňavější a nejrozšířenější je smrk.
Smrk ztepilý (Picea abies)
Jehličnatý strom, jehož souvislé porosty tvořily kolorit krajiny od Norska přes Polsko až po Povolží je i dnes v Evropě rozšířen, od Alp po Balkán vytváří horské a podhorské pásy lesů. Jako kulturní dřevina se smrk záměrně vysazoval v podobě smrkové monokultury v celé severní Evropě. Z mnoha důvodů ( nízká retence vody, náchylnost k polomům, kůrovcovým kalamitám) se dnes tento typ pěstování opouští.
Smrk ztepilý je statný stále zelený jehličnatý strom s rovným kmenem, jenž má zpočátku hladkou, světlehnědou kůru, s přibývajícím věkem se mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve vyrůstají v pravidelných přeslenech. Pokud stojí v chráněném místě jako solitér, vytváří impozantní tvarové těleso. Bohužel kořenový systém je mělký, bez hlavního kořene, proto se smrk často vyvrací. Dorůstá výšky až 50 m.
Drobné jehlice jsou 1-2,5 cm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé. Žluté samčí šištice se tvoří v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením klesají, mění se na převislé - na rozdíl od šištic jedle bělokoré. Šišky řadíme mezi nerozpadavé, podlouhlé, oblíbené lesními zvířaty i dětmi.
Smrk ztepilý náleží mezi nejdůležitější evropské hospodářské dřeviny. Smrkové dřevo je lehké, pružné a pevné, snadno opracovatelné. Má široké upotřebení jako stavební a důlní dřevo, k výrobě nábytku i jako dřevo palivové. Velmi se cení tzv. dřevo rezonanční z horských, pomalu rostoucích smrků s hustými letokruhy, a to při výrobě hudebních nástrojů. Borka nabízí zdroj tříslovin.
Z historie vánočního stromku
Zdobení stromků ještě začátkem 16. století katolická církev považovala za pohanský zvyk a vytrvale pronásledovala hříšníky. Teprve na sklonku 16. století došlo ke změně v nazírání a stromek byl naopak využit. Stále zelené větve jehličnanů se měly nadále stát symbolem věčného života pravověrných křesťanů. První stromky se zavěšovaly na stropní trámy buď za špičku nebo obráceně.
Historie vánočního stromku v Čechách má teprve necelou dvousetletou tradici. První stromeček se rozsvítil v Praze roku 1812 ve vile ředitele a intendanta Stavovského divadla Jana K. Liebicha. Bystrý muž značného rozhledu a vzdělání byl výborným společníkem a jeho libeňské sídlo, letohrádek zvaný Šilboch, pohostinně otevíralo dveře všem umělcům, literátům a přátelům divadla. A právě pro ně „papá Liebich“ připravil na Štědrý den překvapení, krásnou jedličku, Tannebaum, nádherně zdobící jídelní stůl. Zářily na ní plápolající svíčky a pozlacené řetězy. Tento vánoční zvyk znal pán domu z rodného Bavorska, Pražané to tehdy považovali za úplnou raritu. Stromek se samozřejmě všem moc líbil a o dvacet let později už psaly Pražské noviny v článcích o předvánočním shonu také o nakupování stromků. Vánoční stromeček se tak zcela přirozeně stal dalším dominantním atributem Vánoc spolu s domácími betlémy. Běžně se již prodávali a lidé je nazývali Kristovy strůmky. V té době si rozvíjející se sklářství v podhorských oblastech získalo nové a významné odbytiště foukaných a malovaných vánočních ozdob.
Něco pro ekology
Pokud se domníváme, že je škoda ozdobit náš interiér koupeným uřízlým, tedy již neživým, stromkem, který nám bude dělat radost jen do konce svátků, pak mu opadají jehličky a pro nás se stane spíše černou můrou, nabízí se řešení. Nemusí se jím stát pouze umělý stromek, jenž se u nás také zabydluje. Můžeme mít stromek, který každoročně nemusíme kupovat ani vyhazovat, bude pořád stejný a zároveň jiný. Stačí se odvážit pořídit si stromek v kontejneru. Tyto jehličnany se prodávají celoročně v okrasných školkách a seženete jistě jak menší, tak i vzrostlejší, smrčky, borovičky i jedličky. Pokud dodržíte poněkud náročnější postup pěstování a hlavně teplotní aklimatizace, odvděčí se vám stromeček dlouhou životností. Další možností je, že po Vánocích stromek vysadíme na vhodné místo, kde dále poroste.
Ať už letos zvolíme stromek jakýkoli, nejdůležitější určitě bude atmosféra pohody a lásky, kterou mohou rozsvítit pouze lidé, naši blízcí.
A co takhle jedlička (Abies)?
Proč asi Němci zpívají O, Tannenbaum? Podle jedlového stromu.
Však pan Libich ustrojil dle německého vzoru jedličku, ale u nás je nejrozšířenější smrk.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.