Historie skupiny se začala psát už v roce 1986 na brněnském gymnáziu. V těch dobách s nimi zpívala Michaela Maláčová, naše bývalá MISS. Kolem roku 1990 se personální a instrumentální obsazení skupiny stabilizuje a rok poté přichází s již zmíněným albem „Helmut & Hilda“, kde textově vytvořili unikátní kratičké příběhy ústřední, stereotypem umořené, partnerské dvojice. Jakmile dáte toto album do přehrávače a zazní úvodní:“ Hildo, já jdu jenom na pivo, tak tady vydrž sama a nezoufej, tak nezoufej, nech mě jít“, rázem pochopíte myšlenkový směr celé desky. K nejlepším skladbám bezesporu patří: „ Píseň pro všechny Hildy“ a „Helmut se nudí“, kdy zvláště v té druhé, refrénem: „Zprávy, zprávy, samý zprávy a žádnej pěknej film…“vtipně odkazují na doby předrevoluční, kdy se nás pokoušela Československá televize udolat novinkami o válečných konfliktech z celého světa.

Po tomto, posluchači, kladně přijatém albu nastala zlatá éra skupiny završená druhým cédéčkem „Z vrány do Vrány“, Free Art Records 1994. Bohužel těsně poté přišel zpěvák o hlas a skupina se umlčela. Koncertní činnost obnovili až v roce 2000. V současnosti převážně vystupují v Brně a okolí, často na charitativních akcích ve složení: Pavel Ryška – klávesy, Richard Lašek – perkuse, Robert Staniczek – zpěv, Lukáš Kyzlink – bicí, Martin Nechvátal – kytara. Loni před Vánoci vydali reedici prvního alba. Odkoupili práva od Monitoru a nechali si jej vylisovat. A ještě dobrá zpráva pro fanoušky - Helmuti právě připravují úplně nové cédéčko.

Jako tradičně přidávám odkaz na webovou stránku kapely: http://www.helmutovastrikacka.cz/