Samozřejmě že každý přednášející vnesl do hodiny kus sebe, rozprostřel před námi svůj svět. Vrátili jsme se do minulosti a nahlédli do budoucnosti, literatura se před námi zrodila jako novorozeně, které je třeba obléci. Diskutovali jsme nad jejími svršky, pustili ji na vlastní nohy a učili se s ní chodit, učili se s ní vznášet v poezii a v hodině hudební publicistiky jsme se učili pár tanečním krůčkům.

Velice kouzelným dojmem působily hned dvě dámy: Daniela Fischerová a Alexandra Berková. Každá nás oslovila docela jinak. Daniela Fischerová nám s úsměvem rozdala sušenky a pronesla: „Na mých hodinách se vždycky mlsá. Tak se uvelebte a já vás nyní budu informačně obsluhovati.“ Alexandra Berková nás posadila na vesmírný koráb a provezla nás svým širokým duchovním světem, odmítajícím dualismus. Procítěný přednes Miroslava Kovaříka vtáhl do poezie i naprosté realisty, ovšem největší zvědavost se nejspíš upínala k Michalu Vieweghovi, který nezklamal svým příznivým postojem ke komerci, ale zároveň pobavil humorem a udělil spoustu dobrých rad. (Kdo čekal stupidně arogantního hocha, odcházel zklamaný.)

Po objektivním zhodnocení všech přednášek musím říci, že některé rozlišné pohledy přednášejících až překvapivě kontrastují. Student na Literární akademii rozhodně nedostane jednoznačný návod, jak psát, ale je mu předloženo mnoho možností a způsobů, ze kterých si pak vybere ten svůj, jemu nejbližší. Na čem se naopak přednášející shodli (bez ohledu na téma), že ačkoliv by měl autor ve své tvorbě tolerovat určité principy, zároveň by měl především zůstat sám sebou, měl by psát podle svých pocitů a svého svědomí a neměl by se nechat odradit ani zcela zápornou kritikou. Proč? Důvod uvádím v příkladu dobové kritiky K. H. Máchy, který nám četla Daniela Fischerová: „Mně se všecko zdá, že Máj letošní mstí se na nás, že tak šibeničnicky o něm bylo zpíváno. Nešťastný básník i s celou svou romantikou! Kozla nám po ní!“ (Čelakovský)


Vybrané citáty z přednášek:

Michal Viewegh: „Nikoho nelze naučit být tvůrčím. Lze naučit pouze řemeslným základům psaní.“

Petr &Sabach: „Báseň je zavařenina na zimu.“

Alexandra Berková: „Lidstvo vyrábí umění jako včely propolis.“

Irena Obermanová: „Spisovatel je svrchovaným pánem svého světa.“

Michal Viewegh: „Próza je přetavení vlastních zkušeností do fikce.“

Alexandra Berková: „Svět na nás hraje jako na strunu.“

Alexandr Kliment: „Svoboda je všechno.“

Na fotografiích (zdroj vlastní):

nahoře - účastníci přednášek před Literární akademií

dole - na přednášce Michala Viewegha

Pozn. redakce: 10. ledna 2006 se v rubrice Rozhovory setkáme se zde zmíněnou spisovatelkou - Alexandrou Berkovou