Kdo mi pije časOdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)
Osmdesátiletý Ondřej Neff3 vychytávky pro pohodové dovolenkové létoŽivot sám napsal román Kdo mi pije časDiktoval Al Pacino své paměti?Kroniky prachuToulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 3Nadále fascinující Edgar PoePřežijete jako jediný katastrofu? Je zadělánoFormule 1 s Bradem PittemJděte do kina a vyhrajte: Letní soutěž Cinema CityKdyž přijdou Krkavci, je to nervydrásajícíŽádné dobré zprávy
Středověk žil ve znamení symbolů a rituálů. Kromě církevních rituálů se další vytvářely na dvoře panovníka. Přispívaly k důstojnosti a výjimečnosti jeho osoby. Postupně se ukotvovaly do složité ceremoniální podoby, bez které by některé úkony ztratily svou platnost (korunovace, přísahy, prezentace u dvora atd).
Sborník, sestavený k poctě historika Františka Kavky, obsahuje 26 studií, týkající se uvedené problematiky, časově spadající převážně do doby vlády Lucemburků, tedy období, jenž bylo Kavkovi blízké. Erudovaní autoři, jeho kolegové i žáci, na ni nahlížejí z různých úhlů pohledu. Rozvíjejí témata panovníka a jeho majestátu, hovoří k reprezentaci královské moci, všímají si souvislostí panovnického majestátu, vzdělání a umění. V neposlední řadě pohlížejí na královský majestát očima literátů a vzdělanců tehdejší doby. Knihu doplňují černobílé i barevné fotografie historických objektů a dokumentů.
Profesor František Kavka se narodil v Praze 21.11.1920. Po maturitě na gymnáziu dokonale zvládl latinu, němčinu a francouzštinu, obdivoval se dějinám antického světa. Vysokoškolská studia zahájil v roce 1939, tudíž na KU pobyl jen několik měsíců, než byly vysoké školy uzavřeny. Své jazykové znalosti obohatil ještě o řečtinu, protektorát prožil jako úředník ve spořitelně, potom jako totálně nasazený. Po osvobození vystudoval obor čeština-dějepis, získal doktorát. Učil na gymnáziích v Chotěboři a Pardubicích, pak přešel jako docent na KU, kde působil až do nuceného odchodu v roce 1970. Po celou dobu svého působení se věnoval pedagogické, badatelské, ale i organizační činnosti. Vědecky se zaměřoval převážně na některé aspekty vývoje české společnosti 16. století, na dějiny UK a na problematiku doby vlády Lucemburků, převážně Karla IV. a Zikmunda. O uvedených tématech bohatě publikoval, psal i učební texty, dodnes v zásadě platné a studenty využívané. Sledoval nové pohledy na historii, snažil se české dějiny vyloupnout z dosavadního nacionálně německého zakotvení (Karel IV.) a omezit nový negativistický tlak marxistické historiografie.
Po odchodu z univerzity pracoval v Židovském muzeu, ale ani tady nerezignoval. Naučil se hebrejsky a dál badatelsky pracoval. Publikovat začíná postupně od roku 1978, ale satisfakci přináší až rok 1989, kdy vyšlo mnoho studií i knih. Nakladatelství PASEKA vydalo jeho práci Čtyři ženy Karla IV.
Kniha zaujme odbornou veřejnost, ale poučení v ní mohou hledat i laici. V jednotlivých studiích najdou náhledy na konkrétní zajímavé jevy, na které třeba v monografiích nezbývá dost prostoru. Sborník je přínosným materiálem zvláště svým důrazem na praxi českého panovnického dvora.
Vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2005.
Zdroj fotografie:www.paseka.cz
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.