Sborník, sestavený k poctě historika Františka Kavky, obsahuje 26 studií, týkající se uvedené problematiky, časově spadající převážně do doby vlády Lucemburků, tedy období, jenž bylo Kavkovi blízké. Erudovaní autoři, jeho kolegové i žáci, na ni nahlížejí z různých úhlů pohledu. Rozvíjejí témata panovníka a jeho majestátu, hovoří k reprezentaci královské moci, všímají si souvislostí panovnického majestátu, vzdělání a umění. V neposlední řadě pohlížejí na královský majestát očima literátů a vzdělanců tehdejší doby. Knihu doplňují černobílé i barevné fotografie historických objektů a dokumentů.

Profesor František Kavka se narodil v Praze 21.11.1920. Po maturitě na gymnáziu dokonale zvládl latinu, němčinu a francouzštinu, obdivoval se dějinám antického světa. Vysokoškolská studia zahájil v roce 1939, tudíž na KU pobyl jen několik měsíců, než byly vysoké školy uzavřeny. Své jazykové znalosti obohatil ještě o řečtinu, protektorát prožil jako úředník ve spořitelně, potom jako totálně nasazený. Po osvobození vystudoval obor čeština-dějepis, získal doktorát. Učil na gymnáziích v Chotěboři a Pardubicích, pak přešel jako docent na KU, kde působil až do nuceného odchodu v roce 1970. Po celou dobu svého působení se věnoval pedagogické, badatelské, ale i organizační činnosti. Vědecky se zaměřoval převážně na některé aspekty vývoje české společnosti 16. století, na dějiny UK a na problematiku doby vlády Lucemburků, převážně Karla IV. a Zikmunda. O uvedených tématech bohatě publikoval, psal i učební texty, dodnes v zásadě platné a studenty využívané. Sledoval nové pohledy na historii, snažil se české dějiny vyloupnout z dosavadního nacionálně německého zakotvení (Karel IV.) a omezit nový negativistický tlak marxistické historiografie.

Po odchodu z univerzity pracoval v Židovském muzeu, ale ani tady nerezignoval. Naučil se hebrejsky a dál badatelsky pracoval. Publikovat začíná postupně od roku 1978, ale satisfakci přináší až rok 1989, kdy vyšlo mnoho studií i knih. Nakladatelství PASEKA vydalo jeho práci Čtyři ženy Karla IV.

Kniha zaujme odbornou veřejnost, ale poučení v ní mohou hledat i laici. V jednotlivých studiích najdou náhledy na konkrétní zajímavé jevy, na které třeba v monografiích nezbývá dost prostoru. Sborník je přínosným materiálem zvláště svým důrazem na praxi českého panovnického dvora.

Vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2005.

Zdroj fotografie:www.paseka.cz