Během roku zazní skladatelovy klavírní koncerty, oratoria, kantáty, symfonická i komorní tvorba, objeví se i dosud nehrané opery a balety. Mozartovo dílo bude dominovat i na festivalech Pražské jaro a Pražský podzim. V den Mozartova narození, tedy 27. ledna, se ve Stavovském divadle uskuteční slavnostní koncert České filharmonie. Hudební lahůdku obstará 1.května ve Stavovském divadle vystoupení Berlínské filharmonie s Danielem Barenboimem a fenomenální italskou mezzosopranistkou Cecílií Bartoli, která v Praze vystoupí poprvé.

Vídeňští filharmonikové pod taktovkou indického dirigenta Zubina Mehta přednesou 13. května v Obecním domě hudbu Mozarta a Mahlera. V rámci Pražského jara 27. května v Rudolfinu uslyšíme recitál slovenské legendy, sopranistky Edity Gruberové. Pozvání přijal i maďarský klavírista András Schiff. Vystoupí 11. dubna sólově s Českou filharmonií a o den později s Panochovým kvartetem.

Za zmínku stojí i účast renomovaných českých umělců, Ivana Moravce, Jiřího Bělohlávka a Jiřího Kouta, Dagmar Peckové, Václava Hudečka a dalších. A ke konci roku v malostranském chrámu sv. Mikuláše bude znít Rosettiho Requiem, stejně jako Mozartovu památku krátce po smrti uctila Praha.

Velmi očekávanou bude i česká premiéra opery Apollo et Hyacinthus, kterou připravuje Národní divadlo ve spolupráci s libereckým divadlem F. X. &Saldy. Nejde o operu v pravém slova smyslu, ale o vsuvky jen jedenáctiletého Mozarta do latinské školské hry na námět jedné z Ovidiových Proměn.

„ Mozartovské oslavy budou pokračovat také v květnu, kdy uvedeme obnovené nastudování Dona Giovanniho v dekoracích legendárního českého scénografa J. Svobody. Dílo hudebně připraví J. Kout, nové kostýmy vytvoří oscarový výtvarník T. Pištěk, “ dodal umělecký šéf opery J. Nekvasil.

Pozadu nezůstane ani balet, jak připomněl jeho umělecký šéf Petr Zuska: „ Kulaté výročí náš soubor oslaví březnovou premiérou s příznačným názvem Mozart? Mozart! Úvod večera bude patřit J. Kyliánovi a baletu Petite Mort na hudbu Mozartových klavírních koncertů. Ve druhé části půjde o světovou premiéru choreografie Requiem. Tato inscenace bude navíc unikátní z hlediska hudebního, jelikož části, které Mozart nestihl dopsat, jsou velmi citlivě, ale originálně dokomponovány mladým francouzským skladatelem R. Rentschem.“

Smíchovská usedlost Bertramka, kde Mozart bydlel během pražských návštěv a kde dopsal poslední takty předehry k opeře Don Giovanni, je dnes proslulou Mekkou milovníků Mozartovy hudby. Uskuteční se tu obsažný koncertní program, který tematicky mapuje Mozartův vztah k Praze a jeho vazby na české hudebníky. Slavnostní koncert v sobotu 28. ledna 2006 připomene velké přátelství Mozarta s českou pěvkyní Josefinou Duškovou. Na programu budou árie, které jí Mozart věnoval, v podání Ivety Jiříkové. Vladimír Chmela přednese árie z Figara a Dona Giovanniho. Hudbu doplní stálá expozice W. A. Mozarta a manželů Duškových na Bertramce, nabízí návštěvníkům dobové dokumenty, rytiny, obrazy, hudební nástroje a další památky. Program bude obohacen promítáním dokumentárního filmu Mozart v Praze.

Další doprovodné výstavy v průběhu roku představí hudební život v Praze na konci 18. století, seznámí nás s dalšími skladateli žijícími v Praze, ale i s památnými místy, kde zněla jejich hudba. Dokumentují životní osudy, umělecké inspirace i samotnou tvorbu W. A. Mozarta, neodmyslitelně spjatou s Prahou. Návštěvníci si jistě najdou čas na návštěvu Mozartova památníku v Klementinu. Mozart Klementinum navštívil už při své první pražské návštěvě v lednu 1787. Památník je skutečnou vzácností Národní knihovny ČR. Těžiště sbírky představuje kolekce vzácných dobových opisů a tištěných vydání Mozartových skladeb. Byl založen v roce 1837, čtyři roky před proslulým salcburským Mozarteem, a je tudíž historicky prvním „mozarteem“ na světě. Výstavy by měly být objevné pro zasvěcené zájemce a atraktivní pro nejširší okruh publika.

Mozartův rok chce přispět k tomu, „ aby si co největší část české kulturní veřejnosti mohla ujasnit, že pochopení tak velkého díla jako je Mozartovo nepřichází samo, jen příležitostným pasivním poslechem, ale u mnoha skladeb vyžaduje úsilí nejen ze strany interpretů, ale i ze strany posluchačů. Jako ostatně každé stoupání k výšinám….“




Zdroj fotografie:www.classicalarchives.com