Nemocná s nocí

Noc zimou chorá,
upnutá na konflíky,
přede mnou zívá do prázdna.
Dlouhá noc. Šedá, flanelová,
bez vína, snů a erotiky,
noc, z které jenom práší tma.

Nikdo jí nepodá šálek čaje,
nikdo se na ni nedívá.
Dlouhá noc se mnou nemocná je,
bezradně z peřin vyčnívá.

Noc zimou chorá,
upnutá na knoflíky,
ztichlá jak píseň zimních řek.
Ráno ji schová
do záhybů kliky,
ochotnou se mnou
přijmout hořký lék.

Zapaluji svíčku

Na svíčku z loňska napadal prach,
drobný prach nostalgie.
Zastesklo se mi po hvězdách.
Do oken studený déšť bije.

Když mlha číhá v polštářích,
mám sluníčko, schované ve zdi.
Stačí tu svíčku zapálit,
i doma lze mít hvězdy.

Zdroj fotografie: archiv Nerawebu (autorem Renata Šindelářová)