Mentální anorexií trpí přibližně 1% dospívajících dívek (ve věku 13 - 25 let), 10% z postižených pak obvykle umírá. Mentální anorexie vzniká obvykle dietou, která je motivována silnou touhou zhubnout a alespoň nějakým způsobem tak řídit svůj život. Anorexie i bulimie jsou nemoci psychické, což znamená, že člověk jimi trpící, není od určitého stadia nemoci schopen určit, co je pro něj skutečně správné. Anorektičkám se tedy líbí, jak se dokáží ovládat, omezovat v jídle, trýznit své tělo nadměrným cvičením a ztrácet tak na váze. Co je ale velice důležité – nikdy se nemohou s tím, jak vypadají, spokojit a přijmout samy sebe. Zvýšené riziko vzniku PPP hrozí u lidí, na něž jsou kladeny přílišné nároky - ať už společností, nebo jimi samými. Anorexií nejčastěji onemocní lidé s normální postavou, nebo lehkou nadváhou. Uvádí se, že na 10 nemocných dívek nebo žen připadá jeden muž. Poněkud vyšší je procento mužů v případě záchvatovitého přejídání, ale přesto u poruch příjmu potravy převažují mezi postiženými ženy.

Trpí také rodina a přátelé

Je třeba si uvědomit, že touto nemocí netrpí pouze pacient, ale celé jeho okolí. Situace je těžká pro jeho rodinu a blízké, kteří jsou často nuceni pouze nešťastně přihlížet, jak se jejich milovaný mění v kostnatou trosku. On se totiž domnívá, že pro své tělo dělá jen to nejlepší a tuto myšlenku si nechce nechat vzít. V mnohých případech blízcí lidé o jeho nemoci ani neví, někteří lidé, trpící anorexií, nosí například pod kalhotami jedny nebo dvoje tepláky ve snaze zakrýt svou hubenost. Mentální anorexie je psychická porucha a v jejím průběhu se tak nemění pouze fyzická stránka jedince. Člověk se mění i po mnoha jiných stránkách. Mění své návyky, uzavírá se do sebe, stává se náladovým a nesoustředí se. Středem zájmu se stává jen a pouze postava. Může se tak stát, že místo kamarádky nebo spolužačky pak před námi stojí někdo úplně cizí.

Ženské časopisy a hra na dokonalost

V naší společnosti hraje štíhlost významnou roli. Některé sdělovací prostředky nám ji neustále předkládají jako správnou a krásnou. Být štíhlý znamená dokázat se ovládnout, mít kontrolu nad svým tělem, jeho fyzickými potřebami a tím pádem nad vlastním životem. A taková kontrola se chápe jako veskrze pozitivní věc. Někdy se dokonce zdá, že normální je mít podváhu. Stačí jen otevřít některý časopis pro ženy. Stránky ve většině pokrývají ženy s „dokonalými“ těly v perfektně padnoucím oblečení a s bezchybným make-upem. A pravda - jejich výsledná vizáž je většinou nejen několikahodinovou prací davu stylistů, maskérů a kadeřníků. Pod konečným produktem jsou často podepsáni také grafici, kteří dívkám dodají to, co jim k dokonalosti chybí. Vyhladí pleť, uberou v bocích, nebo zamodří oči. O ty dívky, jež se jim chtějí podobat, už se ale módní průmysl nestará. Taková práce pak zůstává na lékařích a psycholozích, kteří nemocné dívky často doslova berou hrobníkovi z lopaty.

Celebrity a anorexie

Této chorobě se nevyhnou ani celebrity – právě náš zdroj inspirace. K anorexii se přiznala například Jessica Alba, nebo Billy Bob Thorton. Svého času se také spekulovalo o anorexii Victorie Beckham nebo Mary – Kate Olsen. Podivně vychrtlá je také Calista Flockhart, Nicole Kidman nebo modelka Kate Moss. V současnosti se hodně diskutuje také o pořadu německé televize s názvem „Germany’s next topmodel“, kde Heidi Klum seznamuje dívky, toužící stát se modelkami, s pravými podmínkami módní branže. Obvykle už tak dost hubeným dívkám řekne, že jsou příliš tlusté a měly by ještě zhubnout.

Na hranici smrti pro touhu po dokonalých proporcích

Pamatujete si ještě Miss sympatie roku 2004 Pavlu Sudovou? Krásnou, vysokou, hubenou dívku s okouzlujícím úsměvem? Tenkrát měřila 176 centimetrů a vážila 55 kilo (její BMI se tedy pohybovalo přibližně kolem hodnoty 17.75, tedy hranice podváhy). Pavla o svých kvalitách ale nebyla zdaleka přesvědčená. Jak uvádí v jednom rozhovoru pro MF Dnes, měla tehdy míry 86-60-90 a to se podle jejích slov souměrnosti nerovná. Pavla začala držet drastickou dietu, zpočátku ještě konzumovala alespoň ořechy, postupem času ale přestala jíst úplně. Dosáhla i na váhu 34 kilogramů (její BMI dosahovalo přibližné hodnoty 11, což znamená velice významnou podváhu) a své tělo netýrala pouze hladem, ale denně cvičila 1800 dřepů. A to i v nemocnici, když jí podávali umělou výživu.

A co Pavlu zachránilo? Podle jejích slov její vyléčení způsobila jistá těžce nemocná dívka, která se svým osudem statečně bojovala. Tehdy si prý Pavla řekla, že nemůže být takový srab a rozhodla se se svou nemocí začít bojovat. Dnes je Pavla na správné cestě skoncovat se zákeřnou chorobou nadobro. Na přehlídková mola se už ale podle vlastních slov těžko vrátí – má zničené vlasy a pleť. Přesto ale může za své vyléčení děkovat. Cena, kterou nemoci zaplatila, byla nakonec mnohem nižší, než být mohla.

Poškození mentální anorexií jsou trvalá

I když se pacient nemoci dokáže zbavit, stopy, které na těle zanechá, mohou být nesmazatelné. A to nejen na pleti nebo vlasech jako u Pavly Sudové. Během nejnovějších výzkumů se vědci z Aarhusovy univerzitní kliniky v Dánsku zaměřili na 2 149 pacientů s mentální anorexií, 1 294 pacientů s bulimií a na 942 osob s jiným typem stravovací poruchy. Všichni pacienti, z nichž více než 90 % byly ženy, byli srovnáváni se skupinou asi 4 000 zdravých jedinců. V porovnání s nimi byla u nemocných zaznamenána dvakrát vyšší pravděpodobnost zlomenin a toto riziko zůstalo vysoké i v období deseti let po zjištění poruchy příjmu potravy. Nejvyšší ohrožení přitom bylo zjištěno u anorektiků.

Nakonec bych ráda vyjádřila podporu všem, co se s touto, nebo vlastně jakoukoliv nemocí potýkají. Ještě připomenu, že pokud si všimnete, že se vám vaše dítě nebo kdokoliv jiný "ztrácí před očima", neváhejte a začněte to řešit; zkuste si s dotyčným o jeho pocitech a problémech promluvit a přesvědčete ho, aby navštívil odborníka. Mentální anorexie je totiž démon, který vám vašeho bližního může nadobro vyrvat, vyždímat z něj to nejlepší, až zbude jen lehce zranitelná skořápka, kterou sebere vítr. Všem, kdo s touto nemocí bojují, držím palce.