Vznik a historie NATO

Severoatlantická aliance vznikla po druhé světové válce, kdy se státy západní Evropy rozhodly reagovat na Stalinův záměr rozšířit svůj vliv za hranice SSSR založením jakéhosi společenství států, jež by na základě svého propojení ve vojenské sféře mu byly schopné efektivně vzdorovat.

V březnu 1948 proto Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemí a Velká Británie podepsaly tzv. Bruselskou dohodu, jejíž následovnicí se stala tzv. Washingtonská smlouva, uzavřená přibližně rok poté již mezi Belgií, Francií, Lucemburskem, Velkou Británií, Nizozemím, USA, Kanadou, Dánskem, Norskem, Portugalskem a Islandem. Podepsáním této smlouvy v dubnu 1949 došlo k faktickému vzniku NATO.

Od té doby prošla Severoatlantická aliance několika změnami. Postupně se členskými státy stalo Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko a Rumunsko. NATO má dva oficiální jazyky, a to angličtinu a francouzštinu.

Po rozpadu Sovětského svazu bylo NATO donuceno se transformovat. Původně se totiž vůbec nepočítalo s tím, že by vojenské operace probíhaly mimo území členských států. Ukázalo se jako nutné začít funkci Severoatlantické aliance chápat jinak. Ohrožení z východu přestalo být aktuální a NATO se začalo přeskupovat a přeorientovávat na jiné strategie a cíle. V souvislosti s neblahými událostmi posledních let a rozvojem terorismu plní NATO důležitou funkci také v jeho potlačování.

Češi až k branám Severoatlantické aliance a dál

V roce 1997 s námi NATO zahájilo vstupní rozhovory, těm ale předcházela poměrně dlouhá cesta, započatá v roce 1991 účastí na Severoatlantické radě pro spolupráci. Po ní následovala účast v programu Partnerství pro mír v roce 1994, o rok později potom zahájení procesu revize a plánování v rámci Partnerství pro mír a společného obranného plánování aliance.

Podle agentury STEM, která zkoumala důvěryhodnost bezpečnostních institucí v řijnu 2003, věřilo Severoatlantické alianci 57 % dotázaných, v roce 2005 pak o jedno procento méně.

Česká armáda se samozřejmě také podílí na vojenských misích NATO, je součástí sil KFOR v Kosovu, čeští chemici byli přizváni také k zajištění bezpečnosti na Olympijských hrách v Athénách. V letech 2004 - 2006 vyčlenila Armáda ČR z pozemních sil pro potřeby NATO mechanizovaný prapor, rotu chemické ochrany, rotu speciálních sil a mobilní jednotku pasivních sledovacích systémů (PSS). Zvláštně významnou pozici má Česká protichemická jednotka.

Ve dnech 21. a 22. listopadu 2002 proběhl v Praze summit NATO, během nějž Praha zažila mimořádná bezpečnostní opatření a pocítila dlažební kostky ve výlohách svých obchodů. Aliance tímto summitem přivítala nové století a vyzvala ke vstupu 7 států (mezi nimi např. Slovensko).