Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněUmění prostého života? Návod k použitíPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!
Nedávno se mi ozvala po delší době kamarádka, kterou si pamatuji coby veselou a nezávislou dívku. Když mi vážným tónem sdělila, že jako většina žen jejího věku rozvíjí svou kariéru, a tudíž má málo času, přičemž nyní povýšila, což pro ni znamená obrovskou výzvu, překvapením jsem oněměla.
Bohužel ona proklamovaná úspěšnost se vždy stáčí pouze do oblasti práce, a tak ženu, jež si vybrala jinou cestu, tj. mateřství, či duševní pohodu, na úkor manažerského postu, vnímá společnost kritickým okem. V obecném měřítku je tato žena v podstatě „chudinka“.
Naše prababičky
Kdybychom vyslovili před našimi prababičkami něco o kariéře, zaťukaly by si na čelo, protože sebe vnímaly především v přirozené roli matky a manželky. A pak se vplížilo do životů českých žen právo na práci. Proto v padesátých letech něžné pohlaví řídilo traktory a snilo o fárání do dolů. Mělo se vyrovnat mužům. Přineslo to ale stinnou stránku, kdy děti vyrůstaly v jeslích od kojeneckého věku. Což bylo v důsledku velmi nešťastné. Jelikož se mužům v podstatě odebralo výhradní právo živitele rodiny, a ženy, kromě péče o rodinu, musely přibrat i povinnost zaměstnání, staly se štvanci.
Návod na onemocnění
Mediální masáž nás chce motivovat k tomu, abychom to my ženy někam dotáhly, předkládá nám tisíce příběhů tzv. úspěšných žen, které zvládají úplně všechno a s úsměvem. Taková Karla Stephens, pětatřicetiletá ex manažerka slavné mobilní společnosti Oskar – dnes Vodafone, se v rozhovoru pro Lidové noviny přiznala mimo jiné, že vedle vytvoření dobré značky operátora, vdavek a syna, rovněž prodělala ve svém mladém věku i mozkovou mrtvici! Přehnaná honba za skvělými pracovními výsledky tedy někdy způsobí i značné zdravotní potíže. Dlouhodobý stres přináší syndrom vyhoření, ale také se může projevit chronickou únavu, či chronickým únavovým syndromem. Všechny tyto komplikace vás vyřadí ze života klidně i na několik let. Bohužel organismus nefunguje jako stroj, a potřebuje odpočinek. Na to se ovšem zapomíná. Připočteme-li k povinnosti zaměstnání i děti, riziko zdravotního kolapsu se o to více zvyšuje.
V Čechách se kariéra dělat nedá
Samotná otázka kariéry ženy v naší zemi je velmi problematická. Souhlasím s výrokem Libora Peška, světoznámého dirigenta, že lidé si často prací nahrazují nějaké osobní, tedy i partnerské, nedostatečnosti. Na druhou stranu některé ženy touží najít ve své profesi určité uspokojení. Bohužel ale naráží téměř při každém pohovoru na předsudky. Otázky typu – kdy plánujete svatbu, mateřskou, či kdo vám bude hlídat děti, pokud onemocní, zná řada uchazeček. Například jedna moje kamarádka nedávno zažila mírný šok, když jí do telefonu nejmenovaná státní instituce informovala, že pokud nemá zcela štíhlou postavu, ať se u nich o zaměstnání dále neuchází. Samozřejmě ne všechny firmy k ženám přistupují diskriminačně. Nicméně podle osobních zkušeností velkého množství mnou oslovených žen těch slušných existuje minimálně. Jakoby si zaměstnavatelé vzali tento špatný přístup za platnou normu.
Navíc když se přesto podaří ženě nastoupit na zajímavou pracovní pozici, často ji sráží neadekvátní finanční ohodnocení, kdy pracuje od rána do večera, a na výplatní pásce se jí objeví polovina toho, co by na jejím místě dostal muž.
Ostatně podle tři roky starého výzkumu CVVM o postavení mužů a žen na trhu práce více než čtvrtina populace považuje ženy na trhu práce za jednoznačně znevýhodněné, kdy uvedla zejména - ženy s dětmi v předškolním věku, ženy staršího věku, ženy po mateřské dovolené a ženy samoživitelky.
Za výmluvné memento považuji příspěvek z jisté diskuse na IDNESU:
Jsem ženská středoškolačka a beru 32 OOO (Kristína)
Taky dělám pro zahraniční firmu. Nastupovala jsem jako sekretářka do zahraniční firmy před dvěma roky za dvanáct tisíc hrubého. Teď dělám asi třetinu toho co na začátku a beru trojnásobek. Mé označení je PR expert. Účastním se výstav, prezentací… A ten trik - spím se šéfem. Nerozbíjím mu rodinu, nedělám problémy, a jsem mu kdykoliv po vůli….
Pro ilustraci to stačí, další vyjádření oné dámy se už paktuje spíše z výraziva luxusnější prostitutky. Mohu jen prozradit, že údajně sex se šéfem provozuje zhruba třikrát týdně. O inteligenci dotyčné si lze myslet cokoliv, každopádně mohu potvrdit, že takto situaci svého uplatnění řeší poměrně hodně žen.
Druhá stránka věci
Pochopitelně každý člověk zůstává originálem, z těch důvodů ambice některé ženy nutí uplatňovat se hlavně prostřednictvím své profese. Potom by ale do jejich povahové výbavy měl pravděpodobně náležet silný žaludek a velká přizpůsobivost na úkor charakteru. Vypůjčím si příklad jisté své bývalé kolegyně, která v touze po závratné kariéře v 21 letech podepsala spolupráci s Stb a dnes ve svých téměř čtyřiceti letech žije sama, protože její falešnou a ctižádostivou náturu málokdo snese.
Něco dokázat tedy neznamená vysedět si jen ředitelské křeslo, ale rovněž to může znamenat třeba vybudování kvalitního rodinného zázemí.
Právo na práci
Právo na práci, resp. v současnosti spíše dobré pracovní uplatnění, proto považuji i s odstupem desítek let za velmi tristní záležitost. Když není společnost vyspělá natolik, aby dokázala ženy nediskriminovat při výběrových řízeních a zároveň je přiměřeně ohodnotit, zní to jako prázdná fráze, která ale dokáže napáchat mnoho škod. Věřím tomu, že leckterá mladá dívka pak může trpět pocitem méněcennosti při četbě článků na téma o důležitosti vývoje kariérního postupu, ačkoliv ona sama chce mít prostor pro své koníčky a partnera. Je proto divná, nebo horší? Na to už si odpovězte sami…
Zdroj obrázku: convision.com
Velice mne zaráží skutečnost, že až příliš se tu řeší jakési pseudofeministické záležitosti. Nemám z toho rozhodně dobrý pocit. Není opravdu něco ve světě zajímavějšího, chutnějšího a bizardnějšího, než uchopení žen v jejich podstatě a pochopení jejich úlohy v historických souvislostech, které jsou neoddělitelné od přirozené podstaty jejich života?!? Myslím, že ano!
Rozhodně chápu jejich ušlechtilé snahy...pochopit se...
Jindřich V.
Jindřich - ono to bylo jedno z březnových témat...
Jindřich V.
Trošku si rýpnu. Je to zvláštní, že v rubrice "Pro ženy" najdete ze všech hledisek, citacemi doplněný, článek o ženách, problému dnešní doby, čím jsou ohroženy, co mnohdy činí jejich úspěch úspěchem a za jakou cenu.
No nic, kéž by tu ušlechtilou snahu, pochopit se, mělo víc lidí. Pak by pochopili třeba svoji snahu, proč lezou do rubriky "Pro ženy", když je články o ženách nezajímají, či dokonce trápí, pobuřují.
Martina
Hmmm, docela jsi kápla na to, s čím se peru docela schopně. Mám víc, než můj přítel (ač na hodně dobrém místě). Ale poslední měsíc jsem měla nejmíň v práci, přestože jsem měla naprosto čisto před svým prahem, makala jsem pilně, hodně a sama jsem si vymyslela metodu, aby i při tom všem kvalitně. A měla jsem i míň, než někdo, koho šéf vyhodil. Přitom jsem ho měla asi po čtvrté zaučovat něco, co mne nikdo neučil. No? A kde je zakopaný pes? Je to jeho známý. O to bych to taky doplnila, přes to vlak nejede. Bouřit se kvůli platu (navíc, když ne vždy to tak je)? Odkrýt svoji rozladěnost? Ne, nadřízený má právo si ohodnotit zaměstnance, jak uzná za vhodné, navíc je to pod moji úroveň žebrat o peníze, přijde mi to trapné. A možná jsem díky tomu srab. Jedinou cestu, pro typ dívky, kterou zmiňuješ v poslední větě, je nepostradatelnost. Až je pevně rozhodnutá o nedocenění svých kvalit, říci "odcházím". A pak se uvidí. I tak je nutné se dobře rozhodnout. Viděla jsem to u své mamky, která je pracant. Nastoupila do nejmenovaného podniku při stop-stavu a propouštění, na chabou protekci. A propouštělo se dál. Přilo zvažování, zda pustit ty krásné kopretiny, nebo mamku. Nepropustili nikoho, museli přesunout krásné kopretiny jinam, neměl by tam kdo dělat, totiž. Nebylo to za velké peníze. No, aspoň to člověka naučí skromnosti. Postup je sice pomalý, ale jistý. Jinak to nevidím. Taky mě to štve, ač to fakt na povstání není, tak spravedlnost se v některých případech plazí jak had.
Žena jako sexuální symbol
Žena je pro 96-ti procentní většinu mužů sexuální symbol. Ať vědomě nebo podvědomě. Většina žen se obléká tak, aby muže přitahovaly a samy tak přistupují na hru, ve které prezentují svou sexualitu. Tak se stává přitažlivý vzhled součástí hodnoty ženy více než je tomu u muže. Zaměstnavatel si může vybrat koho ve svém podniku zaměstná a dá přednost nabídce s nejvyšší hodnotou. Ta je u mužů vnímána jinak než u žen. Může se Vám to nelíbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak jediné, co s tím můžete udělat.
Hadith- ženy se oblékají, líčí a češou ne kvůli mužům, ale kvůli pocitu vlastního a vnitřního uspokojení. Vždyť málokdy si jejich partneři všimnou nového účesu, či šatů...Kdyby to měly dělat kvůli mužům, už dávno to zabalí. A nevím, jak se prezentuje sexualita např. při mytí schodů, věšení prádla, či tance u sporáku. Zdá se, že jste ten typ muže, který asi jenom potkává mrkající barbíny, pro které je ulomený umělý nehet roven životní tragédii. Na to, aby žena byla neustále vyzývavá, obvykle nemá čas... A zvláště taková, která je např. obtěžkána mateřskými povinnostmi.
Martina
Pocit vlastního a vnitřního uspokojení je jen pocit. Produkt hlubokého nevědomí. Děláme-li něco pro svůj dobrý pocit, jsme řízeni instinkty. Podle Freuda je základ těchto pocitů naše sexualita. Je jedno, zda je žena vyzývavá vědomě nebo nevědomě, prostě je. Je to v ní, když je vyzývavá úmyslně bývá spíš k smíchu. A tak tvrdím, že ženy jsou stejně sexistické jako muži. Je bohužel pravda, že v trvalém vztahu se erotika vytrácí i z instinktů a manželé kolem sebe chodí lhostejně. Já jsem ale mluvil o ženě v zaměstnání a ne v domácnosti. Žena v domácnosti a specielně na mateřské je takový Don Quijote bojující s větrnými mlýny.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.