V Praze bude poprvé představena původní, originální verze běžná v barokním období, jež je typická harmonickým spojením divadla, hudby a tance. Hra vznikla jako parodie na nepodařenou návštěvu tureckého emisara ve Versailles v roce 1669. Král uspořádal velkolepé přivítání, aby uctil vyslance a zároveň demonstroval moc a sílu království. Soliman Aga se choval velmi povýšeně, okázalých slavností na jeho počest si moc nevšímal. Ludvíka XIV. to natolik urazilo, že žádal veřejné zesměšnění celého Turecka. Za tím účelem oslovil dvorní dramatiky, Moliéra a Lullyho, aby vytvořili „ směšný turecký balet“. Zanedlouho, v říjnu 1670, na zámku Chambordu proběhla premiéra hry Měšťák šlechticem. Králi se prý tak líbila, že si ji nechal předvést šestkrát za sebou, než se jí úplně nabažil.
Představení dnešního diváka překvapí nezvyklou symbiózou uměleckých směrů - hudby, tance a divadla. Mistrovské dílo se snaží dosáhnout barokního ideálu, aby vášně, jimiž oplývá jeviště, prožíval i divák. Za tím účelem se objevuje více než 50 osob a oslněného diváka překvapivě vtáhnou do samého středu vztahu mezi jednotlivými druhy umění. Zajímavé a nezvyklé je i osvětlení pouhými svíčkami, jež nechá zvláštním způsobem vyniknout konturám herců. Svit svíčky vytváří hru stínu a světla, uvádí herce i diváky do stejného snění. Diváka znalého francouzštiny příjemně překvapí srozumitelnost jazyka 17. století.
Taneční variace připravila zkušená choreografka
Cécile Roussat, jež jedenáct let studovala barokní tanec. Vycházela z dobových zápisů, které se zachovaly, zároveň se snaží formovat původní projevy současnými prostředky.
Hra upoutá ještě několika odlišnostmi. Časově jednotný děj se odehrává ve stejných kulisách, nedochází k rušení intimního vnímání žádnou zbytečnou manipulací na jevišti. Herci jsou neustále otočeni čelem k divákovi, deklamovaná slova doprovází specifická gestikulace. Herci zpívají, tanečníci mluví, vše je harmonicky sladěno. Hra je zábavná i směšná, nabízí i hlubší tajemství a reflexi.
V inscenaci se nejedná o pouhou rekonstrukci minulosti, spíše připomíná otevřenou knihu, v níž je možné volně listovat a hledat tajemný a posvátný smysl. Není to mrtvé představení dle dávných šablon, naopak představuje současný umělecký přínos. Měšťák se proměňuje až do závěrečného vyvrcholení, kdy vytváří na jevišti zrcadlový obraz krále v jevišti.
Le bourgeois gentilhomme/ Měšťák šlechticem
Baletní komedie z roku 1670. Uvádí dnes 24. 3. v 19 hodin Stavovské divadlo v podání souborů La Poéme harmonique a Musica Florea.
(české titulky).
Zdroj fotografií: archiv ND