Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihŘeky Otomara DvořákaFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Strhující výkon – Andrew Scott ve hře Váňa
Obě prožily s Václavem Havlem (* 5.10. 1936) těžké časy, jedna v dobách jeho věznění, druhá když vážně onemocněl. Jedna se narodila ve znamení Skopce, druhá ve znamení Raka. Tyto dámy dělí od sebe prakticky 20 let a rovněž odlišný životní styl a rozdílné názory.
S nástupem Václava Havla na prezidentský stolec Olga, jinak vždy chápavá a oddaná, nesouhlasila, a žila si v rámci možností dále po svém. Zhostila se s noblesou role manželky prezidenta a věnovala se tomu, co jí odjakživa naplňovalo – pomoc druhým prostřednictvím nadační činnosti.
Když se populární komediální herečka Dagmar provdala za Václava Havla, a tím se ocitla na postu první dámy státu, přinesla s sebou emoce a někdy emoce zbytečně záporné a trochu trapné. Ani Olgu ani Dagmar ale osud nepřipravil na těžkou úlohu obstát v očích veřejnosti a ani jedna to neměla z tohoto důvodu snadné.
Olga na rozdíl od Dagmar z této zkoušky vzešla vítězněji, národ její skon upřímně oplakával.
Hradní působení Dagmar naopak provázelo několik skandálů a její popularita, původně tolik oblíbené herečky, klesala.
Dagmar i Olga patřily k jednomu muži a přitom zůstaly tak jiné a své.
Co mají společného?
Každopádně lásku ke psům. Dagmar miluje své boxery, Olga měla svou Ďulinku. Po smrti Olgy Ďulinka kupodivu skončila u jedné ze zaměstnankyň Pražského hradu a na její místo nastoupili boxeři paní Dagmar. Přitom Ďulinka často běhávala po hradních chodbách, váže se k tomu historka mého bývalého nadřízeného, kterému se Ďulinka nechtěně přimotala pod nohy, a poté co ji razantně odstrčil, ozval se za ním přísný hlas paní Olgy: „Nekopejte mi do Ďulinky“.
Neumím si představit průběh této scény o nějaký rok později, možná by zaznělo – Nekopejte mi do smečky? Ale nechci spekulovat.
Dagmar s Olgou spojovala také vřelá náklonnost k divadlu, Olga pořádala s přáteli představení na Hrádečku, a Dagmar se herectvím živila.
Nejvíce je ale samozřejmě spojoval cit k manželovi Václavu Havlovi. Olga mu byla oporou a jistotou, která musela poměrně hodně unést. Která žena by ochotně naslouchala vyprávěním svého manžela o erotických dobrodružstvích s jinými a která žena by ustála dopis svého muže z vězení, kde se ptá na své milenky (viz knižně vydané Dopisy Olze)? Někdo tvrdí, že starší Olga fungovala spíše coby Havlova sestra, či důvěrnice kombinovaná s matkou. Ostatně Havlova matka byla údajně velmi dominantní a proto si snad on sám dominantní ženu vybral za manželku. Já osobně bych si to netroufala tvrdit. Pravděpodobně se jen Olga naučila akceptovat Havlovy avantýry jako nutné zlo. Při značné dávce tolerance lze v podobném manželství bez větších potíží existovat.
Výměna rolí
Zatímco Olga rozhodně Havla formovala díky pevnosti a nezlomnosti svého charakteru, protože v povaze Václava Havla se vedle dobrých vlastností nalézá i určité slabošství, u Dagmar se jeho situace výrazně změnila, jako by přebral pozici staršího a moudřejšího a občas svou manželku i částečně usměrňoval. Tím možná Havel „dospěl“, vymanil se z područí toho opečovávaného, aby dokázal stát za svou manželkou, hájit ji přede všemi a diplomaticky žehlit její drobné prohřešky. Na něco podobného by Olga asi nepřistoupila, dokázala se obhájit sama. Disidentově ženě v komunistickém režimu nic jiného ani nezbývalo.
Poklesky a pomluvy
O Dagmařině osobnosti vypovídá celkem názorně její prohlášení k okolnostem natáčení filmu Holky z porcelánu (ztvárnila v něm ubrečenou mladou dívku), kdy zpětně po letech to okomentovala ve smyslu, že tenkrát náhodou chodila s nejhezčím klukem z celé JAMU - Radvítem Novákem (později otcem dcery Niny) a vůbec se neřadila mezi nějaké školní chudinky.
Bohužel pro Dagmar se v jejím rodném Brně dodnes vypráví neuvěřitelné historky o jejím, kulantně řečeno, temperamentnějším přístupu k mužům. Nedávno s podobnou historkou přijela moje známá z dovolené, kde jí to důvěrně sdělil starší pár brněnských starousedlíků. A poněkud kontroverzní knižní zpověď jejího bývalého tajemníka MUDr. Rýce v tomto směru příliš za zmíněnou pověstí nezaostávala. Přesto lid zbožňuje senzace, a můžeme si o pravdivosti těchto historek myslet své. Pravdou ale je, že Dagmar nesetrvala s žádným mužem tolik společných let v jednom svazku jako Olga. Inu energická herečka měla třeba jiné cíle. Nicméně dodávám, že většina zainteresovaných, která se s Dagmar setkala před jejím příchodem na Pražský hrad, o ní hovořila velmi kladně.
Olga mohla zavdat klevetám pravděpodobně v okamžiku, kdy v osmdesátých letech potkala mladého herce Jana Kašpara (*1952) a prožila s ním milostný vztah. Nakonec ho ale opustila, Václav zvítězil.
Kašparův život změnila záhy po rozchodu s Olgou tragédie, kdy v důsledku úrazu zůstal odkázán na invalidní vozík. Přesto jej i v současnosti můžeme spatřit v některých hrách kmenového souboru Žižkovského divadla Járy Cimrmana.
Výpověď
S oblibou se často používá výrok, že muž je obrazem své ženy. Tudíž podle manželky bychom mohli odhadnout jeho chování a jeho podobu. Kdybych to ale aplikovala na paní Olgu a paní Dagmar, nedokáži si takového muže vůbec představit, vlastně bych v něm viděla muže dvou tváří - bonvivána a zároveň starostlivého a zodpovědného člověka, což si vzájemně absolutně odporuje.
Ovšem i v tomto případě platí, že dobrá žena dokáže muže povznést, špatná způsobí jeho pád.
Olga Havlová
11. 7. 1933 Praha
27. 1. 1996 Praha
Veřejná činitelka, aktivistka československého disentu. Vyučila se v Baťově továrně, kde pak i pracovala. Postupně prošla řadou různých zaměstnání. Václava Havla si vzala v roce 1964 po osmileté známosti.
Dagmar Havlová
22. 3. 1953 Brno
Česká divadelní, filmová a televizní herečka. Absolvovala JAMU. Byla dlouholetou členkou pražského Divadla na Vinohradech. Manželkou Václava Havla se stala v roce 1997.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.