Děj příběhu mapuje skutečnou tragickou událost, kdy se šestnáctiletá studentka Jana Štěpánková rozhodla vrátit ze školy ke svým rodičům autostopem, protože spěchala na oslavu otcova svátku. Domů se již nevrátila. Událost sama a následné několikatýdenní pátrání po pohřešované dívce neušlo pozornosti médií, informace o pátrání plnily přední stránky novin. Zoufalí rodiče se s žádostí o pomoc obrátili ke všem, kteří byli ochotni pomoci v pátrání, například i k různým senzibilům. Spolupracovala i paní poslankyně Kupčová, bohužel mnoho výtek si zasloužilo laxní jednání některých policistů, kteří by naopak jako první měli aktivně pomáhat lidem v neštěstí.

Při příležitosti vydání knihy se konala tisková konference, jíž se zúčastnili i rodiče zavražděné dívky. Doplnili sugestivní obsah knihy vyprávěním, co prožili od okamžiku, kdy zjistili, že se Janička nevrátila. Zatímco policie setrvávala v klidu, sami se ujali hledání, projížděli okolí v autě, pěšky procházeli lesem. Dokonce pár metrů od zahrabané mrtvé dcery! Teprve v následujících hodinách se dala do pohybu i policie. To, co říkali dále, by otřáslo i kamenem. Vrahem byl v kraji známý násilník, již v podmínce pro několik trestných činů, ale ze záhadných důvodů na svobodě, přestože otevřeně vyhrožoval dalším znásilněním a zabitím! Den před soudním líčením spáchal tento bestiální čin, klidně odešel do postele a na jednání soudu poslal matku, aby ho omluvila. Nyní je ve vazbě, přesto rodičům zavražděné dívky on nebo jeho kumpáni posílá zastrašující a urážející dopisy a vyhrožuje zabitím i druhé dcery. Nabízí se otázka, jak jsou oběti či pozůstalí po nich v našem státě chráněni, kam až sahá troufalost násilníků a vrahů. Umíte si představit nepřekonatelnou bolest rodičů a nyní nutnost snášet další útoky? Žít v každodenním strachu, co kdyby...?

Přítomný emeritní kriminální rada Miloslav Dočekal, nyní aktivně pracující v Bílém kruhu, nadaci, jež pomáhá obětem trestných činů, doplnil informace o práci policie v případech pohřešovaných. Netajil se vysokou neobjasněností těchto případů, policie eviduje stovky tzv. „ pomníčků“. Dále si všiml problémů dětských a mladistvých vrahů, kteří po pobytu např.v Boleticích po dovršení 18 let vstoupí do společnosti s čistým trestním rejstříkem. A na jejich další cestě mohou být slzy, krev a násilí, a to i v případě, že v průběhu dohledu se jim podaří utéci.V kontrastu s naší „demokratickou“ benevolencí poukázal na trestní odpovědnost dětí např. ve Švýcarsku, kde mohou před speciální soud předstoupit již v sedmi letech. A to není ojedinělý případ.

Knížka by měla být varováním pro všechny rodiče a zejména pro jejich děti, které si mnohdy počínají velice nezodpovědně a nebezpečí, které číhá na silnici, často podceňují.

Nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE
vydává knížku H. Klimek - Smrt krásné stopařky v roce 2006

Zdroj ilustračního obrázku:mountain.ru