Hlavním hrdinou knihy Včelař je - jak jinak - včelař Aurélien Rochefer (jak symbolické jméno), který ve svém životě hledá zlato. Zpočátku neví jistě, jakou podobu by mělo mít, ale nakonec, zdá se, to zlato svého života nachází právě ve včelařství. I přes nedůvěru svého dědečka, který v kraji Provence pěstuje levanduli, se mu nakonec daří si vydělat a své úly rozšiřovat. Jednoho dne mu ale celé jeho zlato zničí blesk. A zde teprve - zdánlivě - jeho příběh o velkém snu a překvapivé (?) pointě začíná.

Příběh skutečně v mnohých směrech připomíná Coelhova Alchymistu, takže kdo ho již četl, může tušit, jak tenhle příběh o hledání zlata dopadne. Kdo však nečetl, bude se moci stejně jako já kdysi při čtení Alchymisty nechat unášet lahodnými sny.

Celou knihu jsem přečetla téměř jedním dechem - nemohla jsem se dočkat konce příběhu. A zde - došlo k malému zklamání. Závěr již nepřekvapil. Nemohl. Podle pravidla, že "pod svícnem je největší tma", vše končí smířlivě, nadějně a vlastně novým, správným začákem, kdy hrdina se poučí o ceně života a tak mnohem lépe ví, jaké zlato se mu válí u nohou a konečně s sobě nalézá schopnost ho vidět a zvednout.

Příběh Včelaře může ve vaší knihovně (hned vedle Alchymisty) představovat jakési místo naděje ve slabých chvílích, ve chvílích radosti ze života připomenutím jeho ceny a krásy. Jedná se o cennou knihu o prostých, a přitom tak často opomíjených, věcech. Zároveň nám připomíná důležitost snění a sílu lidské vůle.

Knihu vydalo v roce 2006 nakladatelství Metafora.

Zdroj fotografie: www.portaknihy.cz