K mému údivu jsem ale Adélu potkala asi za necelé dva roky v Brně, kde mi ukazovala album fotografií z jakéhosi dětského domova na Slovensku, kde jejich „křesťanské společenství“ pomáhalo, bohužel z neznámých důvodů musela jejich komunita opustit vilu v Bratislavě a usídlila se v Brně. Na můj dotaz z čeho žijí, když nechodí do práce, mi odpověděla, že přeci dostanou, co potřebují a ona má sice jedny boty, ale cítí se šťastná, ostatně celou dobu našeho rozhovoru držela na rtech nepřirozeně křečovitý úsměv.

S Adélou jsem se v Brně náhodně setkala ještě jednou, a to na zastávce u jistého panelového sídliště, kde si jejich komunita pronajala třípokojový byt, a pokud si dobře vzpomínám, bydlelo tam okolo 35 lidí – dospělých i dětí! Na mou nesmělou otázku, zda jim nevadí absence soukromí, mi odvětila, že se přeci všichni mají rádi a že jim to náramně prospívá. Tenkrát jsem netušila, jak se v tom jejich společenství „mají rádi“.


Hvězdy z Novy


V Brně jsem na Adélu natrefila naposledy, poté se po ní i po Kláře slehla zem. Ale ne nadlouho. V podstatě o další dva, tři roky později v pořadu Na vlastní oči na Nově se odvysílala reportáž, kde zazněly pro mě osobně opravdu šokující novinky. Klára s Adélou se totiž staly členkami sekty Rodina (Boží děti), v níž docházelo podle slov reportérů ke zneužívání dětí, protože součástí jejich náboženských obřadů byl velmi nevázaný sex. Což znamená, že ona skupina mladých sympatických lidí, která nás oblažovala v hodinách anglického jazyka, byla touto organizací, jež zřejmě v Čechách hledala nové ovečky do svých řad. V reportáži hovořila i křesťanka – naše bývalá profesorka matematiky, kterou spolužačky oslovily s letáky Rodiny.

V časopise Policista (1998) vyšel přehled náboženství a sekt v České republice, a padla zde zmínka právě o Rodině. Rodinu založil David Brandt Berg (1919 - 1994) v druhé polovině šedesátých let minulého století pod původním názvem Boží děti. Přestože Bergovo učení vycházelo z křesťanství, neboť Berg působil jako křesťanský misionář do roku 1968, od původního se výrazně liší jeho svérázným přístupem sexu. Všechna slova z bible o lásce byla interpretována tak, jako by hovořila o sexu. Propagoval „půjčování manželek“ v rámci komunity, šíření náboženského slova skrze prostituci a jiné zvláštní metody. Později se stáhl do ilegality a jeho následovníci se přejmenovali na Rodinu lásky, od devadesátých let na Rodinu.
Jak vyplývá z materiálu otištěného v Policistovi, nejhůře Bergovo učení dopadalo na děti, jež žily často v izolovaných komunitách a nenavštěvovaly většinou ani veřejné školy. Když si k tomu přičteme sexuální experimenty alá Berg a „volnou lásku“ rodičů, jež mají dle Berga své děti do sexu zasvěcovat už od nějakých šesti let, hraničilo toto chování s trestním zákoníkem nejen v České republice. Ostatně ve výše uvedené reportáži se objevila kazeta se striptýzovým vystoupením malé holčičky…

Toto poznání mě doslova šokovalo. A ještě více mě šokovalo, když jsem se dozvěděla, že Klára s Adélou se vdaly za své náboženské souputníky a porodily jim děti. Dnes mají dohromady dětí šest.

Pokračování již zítra!

Tímto seriálem jsem rozhodně nechtěla a neměla zájem poškodit žádnou z uvedených osobností a organizací, natož zpochybňovat jejich humanitární aktivity, jež vnímám za společensky potřebné, ale považovala jsem za nutné upozornit na možné propojení společnosti na pomoc dětem s jistou náboženskou organizací.
Jména hrdinek příběhu jsou změněná.

Zdroj obrázku: Martina Holánková