S názvem „Krušné hory“ se poprvé setkáváme v 16. století (v kronice Petra Albina) a to v souvislosti s hornickou činností. Dříve vykonávali horníci všechny práce ručně a krom kladiv, sochorů a želízek jim pomáhal také oheň. Žár hořícího dřeva způsoboval rozpukání horniny a její snadnější odlamování. Právě tomuto způsobu se říkalo „krušení“. Zjednodušeně by se dalo říci, že "krušení" znamená "rýžování". Podobně i německý název hor "Erzgebirge" souvisí s těžbou. Erzegebirge = Rudohoří, tedy pohoří rudy.

Obec Kovářská na počátku zimy (v pozadí německý vrch Fichtelberg)

Přesto jsou i leckteří tamní obyvatelé Krušných hor často přesvědčeni o tom, že svůj přívlastek „krušné“ si hory získaly díky svému krušnému počasí a posléze krušnému životu. Neúrodná půda, často i v létě sychravo a neútulno. Podnebí zde totiž ovlivňuje obrovský výškový rozdíl mezi podhůřím a hřebenem. Na několika kilometrech zde vystoupá i o 700 výškových metrů. Takové prudké svahy způsobují časté změny počasí. Na mírnějším saském svahu se zvedají masy vzduchu a vysoko nad zemí pak vychládají. Výsledek pak znamená četné deště, mlhy, mraky a na hřebeni takřka neustálý vítr. Oblasti pod Krušnými horami (Podkrušnohorská pánev, Doupovské vrchy, chmelařské Žatecko) staví naopak do srážkového stínu.

Krušné hory nezůstaly svému pojmenování nic dlužny ani za minulého režimu, kdy se sice těžba přesunula do podkrušnohoří, zato zde díky šířící se industrializaci došlo k významné ekologické devastaci. Z přírodní krásy zbylo v 80. letech jen smutné torzo. V současné době se díky odsíření elektráren a revitalizaci Krušné hory opět probouzí k životu. Již podruhé, protože v zimě 1996 zničil spoustu nového porostu vražedný ledový příkrov způsobený inverzní mlhou. Pokud se to tentokrát podaří, Krušné hory tedy ožijí. Bohužel i přesto znovuzrozená krása Krušných hor opět povadne. Proč? Kromě několika úzce vymezených oblastí se Krušné hory označují za jediný nechráněný horský celek u nás. V důsledku toho zde - pro změnu - začínají růst větrné elektrárny. Zdá se, že kdysi nejobydlenější hory světa budou civilizací trpět i dál.