Že si domů přinesete nežádaného parazita, můžete stále nejvíce předpokládat při pobytu v listnatém či smíšeném lese nebo na louce. Často stačí, když na chvíli usednete do trávy. Klíště si najde cestu a usídlí se v měkké tkáni. Jistou obranu proti přisátí klíštěte představuje pouze dostatečné oblečení a repelenty. Pokud se klíště již přisálo, pak by se mělo šetrně odstranit kývavým pohybem, přičemž by se nemělo ani polévat olejem a ani mačkat za bříško, protože tím se uvolňuje zavirovaný střevní obsah klíštěte do krve. Důležitou součástí odstranění klíštěte je dezinfekce (nejlépe Jodisolem, Septodermem) postiženého místa, a to před odstraněním i po něm. Jistou bezpečnost si zajistíte také prevencí ve smyslu důkladného prohlížení celého těla po návratu z přírody. Pokud se totiž klíště přisaje - u klíšťové encefalitidy na méně než 2 hodiny a u lymeské boreliózy na méně než 24 hodin - pravděpodobnost nákazy je velice malá. Bohužel se však můžete nakazit i jinak, aniž byste sami kdykoliv klíště měli. Jak? Požitím tepelně nezpracovaného mléka či mléčných výrobků. Pozor si dejte především na kozí a ovčí mléko. Nejúčinnější obranou zkrátka zůstává očkování. Provádí se v zimních měsících a ačkoliv vakcínu nehradí veřejné zdravotní pojištění, některé pojišťovny na sérum přispívají v rámci svých nadstandardních programů.

Virus klíšťové encefalitidy, nebo-li zánětu mozku, se vyskytuje běžně u 1 % klíšťat. V určitých oblastech může toto procento vyrůst až na 25 %. Za taková ohniska nákazy se u nás považuje povodí Sázavy, Vltavy, Berounky a Dyje, dále Křivoklátsko, Vranovská a Kníničská přehrada. Infikovaná je prý však celá Evropa. Zákeřnost klíšťové encefalitidy se skrývá v tom, že se nemoc zpočátku projevuje jako chřipka. Po pár dnech se může stav na dočasnou dobu zlepšit a pak nastává druhá fáze. Pacient trpí na vysoké horečky, bolesti hlavy, zvracení a světloplachost. Nemocný nemůže přes bolest položit bradu na hrudník (příznak dráždění mozkových plen). U dětí někdy encefalitida probíhá mírněji, jen jako bolest hlavy, u dospělých se průběh nemoci spíš stupňuje do extrémů a může vést k ochrnutí a nejtěžších případech i smrti. Klíšťovou encefalitidu navíc nelze léčit běžnými antibiotiky, pouze specifickými antivirotiky.

Lymská borelióza mívá mnohem pomalejší a lehčí průběh, ale problém tohoto onemocnění se skrývá v tom, že až v polovině případů zůstává od počátku nerozpoznáno a tím pádem neléčeno. Pacient se tak trápí třeba i několik let a nemoc může přejít až do chronického stadia, v němž se pak infikovaný těžko zbavuje přetrvávajících neurologických, kloubních, kožních a srdečních potíží. Za první příznak lymské boreliózy (u 80 % případů) se považuje rozšiřující se rudá skvrna na místě vpichu, zvaná erythema migrans. Nemusí vás však vyděsit každý malý flíček. K lékaři byste měli spěchat, pokud zarudnutí kůže dosahuje průměru nad pět centimetrů, nezmizí zhruba do 3 týdnů od přisátí klíštěte nebo pokud spolu s ním máte další příznaky onemocnění - horečky, bolesti kloubů, lícního nervu či ve svalech, únava, třesavka apod. Lymská borelióza se léčí antibiotiky, ovšem čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. V chronickém stadiu již antibiotika nezabírají.

Zdroj fotografie. www.ceskenoviny.cz