Zácpu můžeme charakterizovat jako bolestivé, obtížné a méně časté vyprazdňování z důvodu tužší stolice. Její vedlejší příznaky jsou až šokující: migréna, deprese, bolesti hlavy, bušení srdce, únava, nespavost, vyrážky, oslabený imunitní systém. To všechno způsobuje zácpa tím, že při ní dochází k prodloužení pobytu potravy ve střevě a k jejímu rozkladu kvasnými a hnilobnými procesy. Toxické látky, které by mělo tělo co nejrychleji odstranit, se kumulují ve střevech, pronikají do krevního oběhu a orgánů. Organismus je v podstatě neustále „přiotráven“ zplodinami látkové výměny a ochromená střeva zároveň nemohou do těla dodávat potřebné vitamíny. Při zácpě s ochablými střevy se v konečné části střeva začnou tvořit střevní výchlipky, tedy vyduté váčky, v nich se nachází zbytky stravy až několik let – to vede k tvorbě tzv. střevních kamenů (koprolithů). Nepřímo může zácpa způsobit vznik hemoroidů, ale za nejzávažnější důsledek zácpy se považuje nádorové onemocnění tlustého střeva či konečníku.

Stejně tak může však zácpa být prvním příznakem nádoru. Ten totiž může vyrůstat přímo ze střeva (ale i okolních orgánů jako děloha, vaječníky či prostata), čímž dojde k zúžení průsvitu střeva a potrava nemá kudy odcházet. Dlouhodobá zácpa může značit také srůsty v břišní dutině, výrůstky ve střevě (polypy) nebo vychlípení střevní stěny (divertikly). Nemusíte se však děsit, výkyvy v pravidelnosti stolice způsobují i takové faktory jako stres či změna prostředí. Taková zácpa se považuje za akutní a během několika dnů či týdnů pomine.

Jak zácpu léčit? V akutní fázi je možné použít projímadlo. Jedná se však pouze o krátkodobou pomoc, protože při dlouhodobém užívání ztrácejí projímadla účinnost a zvýrazňují jejich nežádoucí účinky.
Dlouhodobě pak musíme upravit stravovací návyky. U dětí se např. často stává jednou z příčin zácpy nepravidelné stravování. Pokud dítěti (ale to platí i u dospělého) zavedeme pravidelný denní režim, jež navíc každé ráno začíná vypitím 2 dcl vody, výsledek naší snahy se dostaví zhruba do týdne až čtrnácti dní. Použijeme nejlépe vlažnou obyčejnou vodu (ne však přímo z kohoutku, natočíme ji již večer před usnutím a necháme ji „odstát“), lze použít i slané a alkalické minerální vody jako např. Mlýnský pramen, Karlovarská, Vincentka. Ke zvýšení účinku můžeme vypít sklenici vody i večer před spaním. Tímto jednoduchým úkonem pomáháme střevům vyvolat vyprazdňovací reflex.

Již tedy víme, že obtížím bychom měli předcházet. Jako další účinný lék se v tomto případě jeví úprava stravovacích návyků. Pokud se stravujeme pravidelně, potom to především znamená dostatečně pít (2-3 litry denně, ovšem nepočítají se nápoje močopudné, které odvodňují, tj. s kofeinem a veškeré horké tekutiny), tím se stolice stává řidší. Dále jíst denně tzv. vysokozbytkovou stravu, tedy zeleninu, ovoce a celozrnné obilniny. Tím se zajistí dostatek potravy – střevo má „co sunout dál“ a má na co navázat nepotřebné a toxické zbytky. Měli bychom si též uvědomit, že pokud našim dětem loupeme ovoce, odstraňujeme tím z jejich potravy většinu vlákniny, minerálů a vitamínů. Nakonec bychom rozhodně neměli šidit ani sport. Posílení svalstva, zejména pak břišní stěny, zároveň posílí i střeva.