Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válce
Někde v dálce vyjou vlci, zapomenut je ten kraj…Tato slova jsem si vypůjčila z jedné skladby skupiny XIII. století, neboť dobře charakterizují přírodní scenérii, která se vám otevře, vyšplháte-li se na Šumavě na rozhlednu nabízející pohled na Jezerní slať. Ovšem večer by mi to připadalo ještě tajuplnější, ba dokonce si myslím, že by našinec zaslechl i psa Baskervillského.
Dvoupatrová rozhledna, stojící na okraji slatě od roku 1997, je postavená z dřevěných trámů do výše pouhých sedmi metrů. Za její předchůdkyni lze považovat velmi jednoduchou vyhlídkovou věž sloužící turistům již od roku 1974. Dnes tedy můžete vystoupat vzhůru, a přestože ze schodů vidíte přímo pod sebou jdoucí návštěvníky, což je trochu nepříjemné, ale zvládnutelné. Rozhlednička je to totiž opravdu poměrně nízká a nabízí pouze výhled na slať samotnou. Neplatí se na ní žádné vstupné, a dokonce ji můžete navštívit třeba i za soumraku.
Jezerní slať o rozloze 103,5, kterou tvoří vrchovištní rašeliniště, působí dojmem území nikoho. Vstoupit na ní lze po nedlouhém chodníčku určeném pro pěší návštěvníky. Na jeho konci vás čeká rovněž vyhlídková plošinka do „prázdného kraje“. Během chůze z levé i pravé strany chodníčků si můžete všimnout řady praktických jmenovek upozorňujících na rostliny typické pro šumavská rašeliniště. Velkou část pokrývá bříza zakrslá. Nicméně i zde žijí vzácná zvířata a to myšivka horská a rejsek horský.
Přestože v minulosti se zde částečně těžila rašelina, v roce 1933 se stala Jezerní slať státní přírodní rezervací. Což snad zajistí, že se její nespoutanou krásou budou moci kochat i příští generace.
Praktické informace
Přístup k parkovišti, od něhož vede naučná stezka o délce 0,2 km do rezervace Jezerní slať, je ze silnice Kvilda – Horská Kvilda. Na počátku stezky najdete rovněž panely s informacemi o vzniku a vývoji rašelinišť i o Jezerní slati samotné.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.