Kočka je užitečné zvíře. Vychytá vám všechny myši v domě, vytáhne z boudy vašeho líného psa a dobromyslně se s ním proběhne po zahradě (štěkajícího a slintajícího psa za sebou).
Zatímco v Egyptě si koček vážily a měly zde dokonce kočičí bohyni Bastet, v Evropě se kočka takové úcty nedočkala. Zde ji považovali za přítelkyni čarodějnic, a tak stejně jako čarodějnice, končily i kočky na hranicích. Nebohá zvířata zodpovídala prý za mor, mrtvé dítě, ztroskotané manželství... Že se vám to zdá jako nesmysl? Jistě. Ale i dnes vlastně kolují o kočkách pověry:
1) Černá kočka prý přináší smůlu. Samozřejmě nesmysl, který nedokážu nijak vyvrátit. Lidé odjakživa sváděli svá vlastní neštěstí na řízení osudu nebo působení tajemných sil. Možná ze strachu převzít zodpovědnost, snad ze strachu nad nevypočitatelností života.
2) Kočka má přízvisko „falešná“ či „bezpáteřní“. Kdo však kočky chová, ten ví, jak daleko se tato pověst nachází od pravdy. Kočky si své přátele vybírají. Ne každému skočí kočka do klína a nechá se hladit. A pokud se jí něco nelíbí? Sekne po vás drápkem.
Kočka se tváří přívětivě, skočí vám na klín, zapřede. Vy ji pohladíte po zádech, podrbete za ušima a ona se vám za odměnu po chvilce vrnění a prohýbání zasekne drápky – nejlépe do nejcitlivější části těla.
Lidé kočkám nevěří zřejmě proto, že svým způsobem zůstávají po celý život „samy sebou“, kočka se jen tak lehce nevzdá svého kréda „šelmy“. Nedá se ochočit jako pes, i když i takové výjimečné případy existují. Většinou však víc než že by kočka patřila svému majiteli, tak majitel jaksi náleží k revíru kočky. Tak to alespoň kočka vnímá.
Kočka často s uměleckým nadáním imituje sochu na gauči v obýváku, a to tak přesvědčivě, že když se jí snažíte z gauče shodit, zjistíte, že to nejde, protože kočka zkameněla. A také kočka zastává funkci odpadkového koše, když za vás poctivě uklidí ze stolu dvacet deka salámu, půlku vánočního kapra nebo kuřecí řízečky připravené na oslavu narozenin.
3) Další pověra o kočkách zní, že mají sedm životů. Ani tento fakt se nezakládá na pravdě. Plyne však z jednoduchého principu – vyvinutý smysl pro rovnováhu -, jež zaručuje, že kočka vždy dopadne na nohy. Neznamená to však, že se při takovém pádu nemůže zranit.
4) O kočkách se také traduje, že mají šestý smysl. Ano, to se konečně zdá být pravda. Kočky prý velmi často varovaly své majitele před zemětřesením nebo výbuchem. Doma můžete také sledovat nelibost kočky při špatné domácí náladě, kočka vycítí napětí (i před hádkou) a stáhne se.


Zdroj fotografie. jamis-kocky.net