Velký svět, co vás spolkne

Internet je médium nového druhu. Od svých "předchůdců" - novin, rádia či televize se liší jednou podstatnou věcí - nejen, že on komunikuje s vámi, také vy můžete komunikovat s ním a nebo jeho prostřednictvím třeba se svým kamarádem z Moskvy. Obklopuje nás ze všech stran. Ovšem - jen pokud mu to umožníme.

Může být docela neškodný, ale také se v něm můžeme dokonale ztratit. Pokud ho tedy zapneme a po prohlédnutí emailové schránky, přečtení novin a vyřízení pracovních záležitostí začneme mít v podbřišku onen pocit, který nám říká: "Dnes je ten správný čas užít si dosytosti pevného připojení a prozkoumat všechny dosud nenavštívené kouty onoho podivného světa, kde se každý sen může stát skutečností." Správně. Do snů se totiž počítají i noční můry. A ztráta drahocenného času, jenž by šel investovat do něčeho lepšího, než zjišťování pikantností ze světa celebrit, se nemusí stát právě tím největším problémem.

Nejste závislí?

Na internetu se můžeme celkem snadno stát závislými, podobně jako na alkoholu, drogách, sprše nebo mobilním telefonu. Zvláště pokud máme k dispozici levné pevné připojení, přístup k internetu z práce, nebo zkrátka v případech, kdy se nemusíme příliš zabývat dopadem jeho nadužívání na naší peněženku. Podle výzkumu týdeníku Newsweek trpí touto závislostí přibližně 2 - 3 % lidí, využívajících internet.

Některé příznaky závislosti na internetu:

• nezvladatelná touha využívat internet
• pocit nervozity, pokud nemůžeme být dlouho on-line
• ztráta kontroly nad omezováním používání internetu

Nekonečné možnosti a cenné informace v nesprávných rukou

Na internet se přesunulo porno, sázení, bankovnictví, jednání s úřady, aukce nebo nejrůznější důležitá data. Pomocí internetu můžeme zbohatnout, zchudnout, zkrásnět nebo ztloustnout. Můžeme se tady bavit, pracovat i relaxovat. Najdeme zde nepřeberné množství informací a stále přibývají nové. Všechny internetové stránky nemůžeme ani navštívit, natož informace na nich obsažené dokonce vstřebat a dále použít.

Pokud je někde něčeho nepřeberné množství, vzbuzuje to vždycky oprávněné obavy. Nepřeberné množství zbraní nelze spočítat. Nepřeberné množství zbraní lze ale prodat. A nebo část tohoto nepřeberného množství zbraní můžeme ukradnout. Pokud daná věc skutečně existuje nepřeberně mockrát, těžko si toho někdo všimne. A tak se vyvinul nový druh pirátství, nebo chcete-li, zlodějství. Dnes se kradou informace. Některé jsou totiž nevyčíslitelně užitečnější než třeba AK-47.

Některé informace, a to i ty, které mohou být v nesprávných rukou velmi nebezpečné dokonce ani není třeba krást. Dostaneme je zcela zadarmo i na běžně dostupných stránkách. Chcete si sestrojit bombu a odpálit se v metru? No tak na internetu jste na té správné adrese!

Cenzura?

Jste Číňan, žijící ve své rodné, komunistické matičce Číně? Doslechli jste se o mučení členů hnutí Falung Gong ve své zemi? A chtěli byste pomocí internetu zjistit víc? Tak to budete asi zklamaní. Společnost Google totiž za výhodných podmínek uzavřela s komunistickou vládou Číny dohodu. A tak k vám žádné vládou nechtěné informace přes síto Googlu zaručeně neproniknou.

Podobná věc by šla jistě zařídit i u nás. Možná by ubylo některých nebezpečí, která v podhoubí internetu zdárně rostou. Jenže - my tu máme svobodu slova, které si vážíme. Takže i přes to, že si svobody slova a vůbec všech práv a svobod, které máme velmi vážím, snad nebudu přehnaně odvážná, když konstatuji, že zde západní civilizace poněkud uvázla ve svých vlastních sítích.

I když, co my vlastně můžeme vědět? Věci, které existují se stále dělí na ty, co se nám řeknou a které se raději utají. (Nebo minimálně na to, jak nám danou informaci podat, abychom ji pochopili tak, jak je třeba.) Vždyť jak jinak vzniká tak propastný rozdíl mezi islámským a západním světem?

Když vynechám své konspirační teorie, ukončím svůj článek větou, že jediné, co nám tedy zbývá, je spoléhat se na naše klasické metody boje se zločinem a doufat, že to zafunguje.

Zdroj fotografie: www.idss.com