Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Řeky Otomara DvořákaStrhující výkon – Andrew Scott ve hře Váňa
V pořadí třetí album kanadské zpěvačky portugalského původu nese název "Loose", což lze přeložit jako "uvolněný, nespojitý nebo nepořádný". A takové tohle album skutečně je. Postavené na hitu "Manaeter", ve kterém se Nelly vzdává své identity ve snaze přiblížit se aktuální vlně zájmu kolem hip hopu či r´n´b´. Přestává být tou přátelskou a nesmírně autenticky působící "obyčejnou holkou" v bláznivém oblečení, jakou byla v časech svého debutu. Je to škoda. Obyčejných zpěvaček bylo je a bude vždy bezpočet. Nelly bývala jen jedna.
Celé album, na němž najdeme vcelku 15 písní částečně zpívaných anglicky, částečně portugalsky, se snaží působit, tak jak se to dnes vyžaduje. V podobném duchu jako pilotní singl "Maneater" se nese i aktuální hit "Promiscuous" (což opět znamená něco jako neurčitý). Obě dvě písně jsou vcelku chytlavé a v podání takové Beyonce by zněly přesvědčivě a sexy, ale Nelly z téhle role poněkud vypadává.
Ještě je to ale snesitelné,ona nevěrohodnost se naplno projeví hned v další písni "Glow". Ta není ničím jiným, než sprostým vývarem, mezi nímž semtam prosvítá Nellyina dřívější tvář. Furtado dopředu zdůrazňovala, že tohle její album bude poněkud jiné, než předchozí dvě. V tom měla pravdu, otázkou zůstává, zda si všechno správně spočítala a na tomhle svém převleku spíš vydělá nebo prodělá. Jak naznačují úspěchy v hitparádách, vypadá to spíš na první možnost.
Album zakončují tři velmi upřímně znějící písně. Velmi opravdově na mě působí píseň "In Gods Hands". Zdá se, že tohle by mohla být její poloha. Nelly volí jednoduchá slova, pomalou a klidnou melodii, při níž se jaksi mimochodem dostavuje pocit rozvážně plynoucí řeky, která stejně jednou dopluje do moře. V následující skladbě "What I Wanted" se zdá, jako by se dřívější Nelly vrátila téměř naplno a s dynamickými doteky strun kytary zde lze cítit hořkosladkost. Rovněž poslední, o něco rychlejší "Somebody To Love" zní přesvědčivě.
„Věřím, že tohle album všechny zvedne ze židlí. Inspirovala jsem se skupinou TLC a je určené pro všechny, kteří milují sex stejně jako já,“ řekla o svém albu Nelly. Nelly chtěla tedy být sexy. To, zda se jí to podařilo, či ne, ať již posoudí každý sám.
Snad je ta její neautentičnost jen můj dojem. Téhle zpěvačky jsem si velmi vážila právě pro její vybočování z řady. Naštěstí ale neměla tolik odvahy, aby se do svého přerodu pustila zcela a na albu zůstalo i několik písní jako z časů "On The Radio" nebo "Turn Off The Light". Takže si na své vlastně přijde každý.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.