Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavě
Troufám si tvrdit, že kdyby to nebyl film natočený podle skutečných událostí, dost možná by zapadl kdesi na smetišti filmových dějin. Jenže ono vědomí reality vás polapí a až do konce filmu nepustí. Dokonce se zdá, jako by měl film skutečně dokumentární povahu. Vystupují zde neznámí herci, film se dostatečně dlouho potácí v zákulisí a není zde k dispozici žádný Sylvester Stallone, který by všechny spasil. Je podivné sledovat film s absencí akčního hrdiny, když by právě zde přišel vcelku vhod. Jenže taková je skutečnost. Film je věnován památce obětí 11. září a toto poslání důstojně plní.
Příběh Greengrassova filmu se točí okolo čtvrtého uneseného letadla z 11. září, které jako jediné nezasáhlo svůj cíl. Let nesl označení 93, na palubě bylo celkem 45 lidí, mířících z New Yorku do San Franciska. Plán únosců byl podobný jako u předchozích letadel. Vyvolali paniku, vnikli do kokpitu, zbavili se pilotů a sami převzali řízení.
Jenže - někde udělali chybu. Mnoho cestujících volalo z letadlových telefonů svým blízkým a jelikož už v té době byly zasaženy obě věže WTC i budova Pentagonu, logicky se o tom dozvěděli. A když si dali pět a pět dohromady, došlo jim, že tihle jejich únosci budou asi dost těžko požadovat nějaké výkupné. Rozhodli se tedy situaci vzít do vlastních rukou.
Greengrassův film je výjimečný tím, jak věrně působí. Nesmírně střízlivě vypráví o obyčejných lidech, kteří se spolu ocitnou na "jedné lodi" a nezbývá jim nic jiného, než bojovat o přežití. A člověk se ptá, jak se to tak stane? Nasednete do letadla, přemýšlíte nad tím, co budete dělat po přistání, máte svůj život, rodinu...ale už dopředu někdo jiný rozhodl o tom, že z toho letadla nikdy nevystoupíte. To je stín hrůzy, která vám při sledování filmu obchází tělem.
V Letu číslo 93 najednou sledujeme situace, které známe z obyčejných akčních filmů, jenže tohle je film o realitě. O skutečné události. A tak se nepřikresluje, nepřidávají se postavy a pláče se jen tolik, jak se zřejmě plakalo.
Snímek se také snad až příliš dlouho věnuje prostředí řídících středisek letů a tak divák zjišťuje, jak dlouho před nárazy letadel do WTC se o jejich únosu vědělo. Možná by zde bývala stačila malá dávka skepse místo nechtění uvěřit tomu, co se nám před našima očima děje a nemuselo zemřít tolik lidí. To se dnes dá ale dost těžko říct.
Pokud se rozhodnete se jít na snímek podívat, nečekejte žádný z těch katastrofických filmů o haváriích letadel, na které jsme zvyklí. Uvidíte realitu. Tak surovou, jak jen lze. Nepřikrášlenou, jen pravdivou. Tu nejdrsnější věc, kterou lze v kině vidět.
Film USA, 2006
Režie: Paul Greengrass
Scénář: Paul Greengrass
Hrají: Christian Clemenson, Trish Gates, Polly Adams, Cheyenne Jackson, Opal Alladin, Gary Commock, Nancy McDoniel, David Alan Basche
Kamera: Barry Ackroyd
Hudba: John Powell
Zdroj fotografie: ioberon.cz
Jde mi mráz po zádech už jen z toho vyprávění. Okamžitě jsem si vybavila, jak před těmi pěti lety pozůstalí před tv. obrazovkami vyprávěli, jak jim příbuzní z letadla volali, jak jim říkali, že se budou bránit... Je jen dobře, že to nenatočili jako klasický film, myslím, že takhle to je mnohem víc vypovídající.
ad Renata
Ano, je svíravý, ten pocit z 11. září. Já si zase vždycky vzpomenu na ty lidi, co vyskakovali z hořícího WTC, nebo na hasiče, co riskovali své životy, aby jiným pomohli z pekla. Svět se 11. zářím změnil. Řekla, bych, že od toho dne jsme si začali soustu věcí lépe uvědomovat, některých si více vážit...ale otázek je čím dál víc...a nikdo z nás nemá recept na pravdu a spravedlnost. Celý ten příběh je smutný a vypovídá mnohé nejen o teroristech, ale především o nás samotných...
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.