Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  pátek 11.10.2024, svátek má Andrej 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Božský Čech v Praze jen dvakrát!

01.09.2006   Jindřiška Kodíčková   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Božský Čech v Praze jen dvakrát!Božský Čech, klasicistní skladatel Josef Mysliveček, starší přítel Mozarta, sdílel i jeho osud. Závratná a oslnivá kariéra předcházela pádu do hlubin chudoby.


Měl být mlynářem
Narodil se jako starší z dvojčat 9. března 1737 v Sovových mlýnech na pražské Kampě v mlynářské rodině. Studoval u jezuitů, poté soukromě matematiku, statiku a hydrauliku u J. F. Schora. Mlynářskou živnost přenechal bratru Jáchymovi a nadále se věnoval pouze hudbě - skladatelskému umění se učil u F. Bendy a F. Habermanna, později pak u J. Segera, varhaníka pražského Týnského chrámu. V roce 1763 odešel natrvalo do Itálie, aby studoval operu u benátského mistra G. B. Pescettiho.
V roce 1764 píše Josef Mysliveček operu Bellerofonte, jednu z neúspěšnějších vážných italských oper. Opera objednaná na oslavu narozenin neapolského krále znamenala skutečný triumf. Mysliveček se stal hvězdou a zakázky se mu jen hrnuly. Závratná kariéra přináší Myslivečkovi uznání ve společnosti a značný majetek. Jeho skladby se neustále hrají. Jako houby po dešti vznikají další skvělá díla, z oper Hypermestra, Demetrius, Ezio, výsadní postavení pak zaujímá Olympiade, olavující Řím, ale i Antigona. Dále skládá oratoria, symfonie, koncerty.

Nezadržitelný pád
Jeho šťastná hvězda ale náhle zhasla. Při nehodě kočáru utrpěl zranění. Do ran v obličeji se mu dostala infekce, rok se léčil v nemocnici, ale výsledkem zůstalo těžké znetvoření obličeje. Tím v roce 1778 začal nezadržitelný pád. Společnost ho vyvrhla ze svého středu a k dovršení všeho jeho pochmurnou operu Armida v roce 1779 diváci nepřijali. V zoufalství a depresi rezignoval na další tvorbu a 4. února 1781 v bídě a zapomnění v Římě umírá. Mozart, jako jeden z mála, mu stál po boku i v nejtěžších chvílích.
Mysliveček se nikdy neoženil, ale dlouhá léta udržoval milostný poměr s proslulou primadonnou Caterinou Gabrielli. Toto spojení oběma vyhovovalo i po tvůrčí stránce. Mysliveček jí psal skvostné árie a ona díky vynikajícím hvězdným manýrům a oslnivé technice je dokázala skvěle uplatnit. Bohužel v nejtěžší chvíli jeho života ho bez skrupulí opustila a přispěla k jeho nešťastnému konci.

Božského Čecha ctili Italové
Josefa Myslivečka právem považujeme za nejúspěšnějšího reprezentanta české hudby druhé poloviny 18. st., i když tehdy více patřil Italům. Ti si ho tak vážili, i když jinak byli vůči cizincům dost kritičtí, že do portrétní galerie neapolské konzervatoře, věnované italským hudebním velikánům, zařadili i portrét Čecha Venatoriniho (překlad jména Mysliveček).
Byl geniální melodik a neuvěřitelně pilný autor. Tvořil rychle a kvalitně( asi 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby) pro náročné publikum. Dokázal spojit přirozenou českou hudebnost s italskou kompoziční technikou a v opeře, tradiční domácí disciplíně, okouzlit italské diváky.

Antigona se v ND moc neohřeje
Národní divadlo uvádí operu Antigona, která vznikla v roce 1774, v šťastném Myslivečkově období. Autor libreta G. Roccaforte rozvíjí příběh Sofoklovy tragedie. Antigona, dcera Oidipova, se vrací do Théb, aby pomstila zradu a získala trůn. Je to hra o diktatuře moci a tím její poselství přerůstá i do dnešních dní. Proto režisér J. Nekvasil inscenaci funkčně posunul do nedávné minulosti a děj probíhá v moderní diktátorově pracovně. Tímto estetickým posunem se starověké mytologické postavy stávají aktuálním varováním před stále přežívající hrozbou totalitní moci, jež deformuje jak vládce, tak nevyvolené. V inscenaci, jež vznikla v koprodukci s německou Kammeroper Schloss Rheinsberg, kde měla premiéru letos v červenci, se jako Antigona představí sopranistka Hyun-Ju Park, v dalších rolích vystoupí Janis Kursevs či Steve Wächter. Orchestr řídí R. Boggasch.

Premiéra 1. září 2006 ve Stavovském divadle a 3. září následuje jediná repríza .

Zdroj obrázku: geocities.com



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2152 s