Dalo by se říci, že v současné době je stav stabilizovaný. Emise oxidu siřičitého se výrazně snížily po nutném odsíření. Přesto však v porovnání s ostatními státy zde zůstávají hodnoty oxidu siřičitého stále vysoké. Dlouhodobý pobyt v takovém zamořeném prostředí samozřejmě způsobuje zdravotní potíže. U zdejších obyvatel se tu ve srovnání s ostatními kraji vyskytuje více rakoviny tlustého střeva a infarktů. Značná část obyvatelstva trpí na astma či různé alergie.

Ze statistik vyplývá, jak emise oxidu siřičitého klesaly. Např. ještě před deseti lety se jednalo o hodnoty čtyřikrát vyšší než před pěti lety. Přesto ještě v roce 2003 statistika ukazuje tyto hodnoty:

pro srovnání např.

Středočeský kraj   22,6 SO² v kg/obyv.

Jihočeský kraj       17,7 SO² v kg/obyv.

Jihomoravský kraj   3,5 SO² v kg/obyv.

Ústecký kraj          88,8 SO² v kg/obyv.

Průměr ČR             21,6 SO² v kg/obyv.

Za dřívější vlády některé fabriky v Severních Čechách vyplácely svým zaměstnancům stabilizační příspěvek, takovou náplast za to, že zůstanou ve zdraví škodlivém prostředí. Říkalo se mu "pohřebné". Dnes již tento stabilizační příspěvek samozřejmě neexistuje. Místní lidé však na starou politiku stále doplácejí. A to nejen podlomeným zdravím. Dřívější bohatá průmyslová krajina se změnila v chudou, rozborcenou zem s nejvyšší nezaměstnaností ve státě. Příroda si zkrátka vybírá svou daň, na zdraví i v ekonomice, a každý dluh se musí jednou vrátit.

Těžba provází Krušné hory celou historií. I jejich název souvisí s dolováním, ne s krušným horským životem, jak si někteří myslí. (Viz článek http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=4772). Krušné hory zkrátka doplatily za svou vnitřní bohatost.

V posledních letech se ekologie naštěstí pohnula kupředu. Alespoň něco se začalo dít. Poprvé jsme zaslechli výraz "udržitelný zdroj". (Udržitelný zdroj představuje takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace bez ohrožování možností budoucích generací usokojovat své vlastní potřeby.) V souvislosti s ním došlo k odsíření elektráren a později k revitalizaci lesů. Konečně nějaký lék! Začala honba za zdravotně nezávadným energetickým zdrojem, pro Krušné hory se jevily nejvhodnějí větrné elektrárny. Zdálo se, že do hor přichází nová osvěžující vlna, že stále snad mají šanci na zdravý vzduch. Začalo se s plány, vznikly první větrné elektrárny. (Se stavbou dalších se právě nyní pokračuje.) Ale že by tento energetický zdroj nějak ulevil zdejší přírodě? Omyl. Existence větrných monster, které výrazně zasáhnou do tváře krajiny, nijak neovlivní chod tepelných elektráren. Ty zde budou nejen dál fungovat, ale dokonce se plánuje zbudování nové tepelné elektrárny.