Bude ozónová díra minulostí?
17.10.2006
Vladimír Liška
Společnost
Loni v létě a letos v září byly naměřeny rekordní úbytky ozónové vrstvy. Minima tohoto vzácného plynu se sice zdají být varovná, na druhou stranu někteří vědci začínají být optimističtí, co se týče jeho budoucnosti. Přes všechna rizika ekologických katastrof, spojených s globálním oteplováním, se existence ozónu jeví jako světlá výjimka.
Negativní účinky freonů na ozón byly zveřejněny již roku 1974, ale až v první polovině 80. let si vědci poprvé všimli efektu, jenž dnes nazýváme ozónovou dírou. Spočíval v radikálním úbytku ozónu nad Antarktidou, začínajícím na jaře a vracejícím se do normálu po několika měsících. Jak dnes víme, jde o nadměrný úbytek jednoho z plynů stratosféry, jehož molekuly kyslíku chrání život na Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením. Porušením této ochranné vrstvy naší planety mohou být (a jsou) ohroženi lidé, živočichové i rostlinstvo. Lidem při dlouhodobém ozáření UV paprsky hrozí rakovina kůže. Mořský plankton, jímž se živí mnohé druhy ryb, je ničen a vysokohorské rostliny zbrzdily svůj růst. Například.
V současnosti ozónová díra zabírá plochu velkou zhruba 28 milionů čtverečních kilometrů, tedy skoro jako celá Severní Amerika. Je tedy menší než před šesti lety, ale zato hlubší. Ozónová vrstva, rovněž zvaná ozónosféra, se nachází mezi 25 a 30 kilometrem nad zemským povrchem. Díky ní na Zemi pronikne jen asi 1 % ultrafialového záření z vesmíru, zejména od Slunce.
Úbytek ozónové vrstvy byl způsoben emisemi těkavých chemických plynů, chlorovaných a fluorovaných uhlovodíků, tak zvaných freonů. Ty se dříve používaly ve starých typech chladniček, hasičských přístrojích, sprejích, klimatizacích v automobilech i při výrobě umělých hmot. Odtud se dostávaly a ještě dnes dostávají do atmosféry. Vrstvu ozónu rovněž narušují exhalace z nadzvukových letadel.
Varující stav ochranné plynné vrstvy vedl k mezinárodní dohodě, jež ji začala chránit. Roku 1987 podepsalo 24 států Montrealský protokol, jenž signujícím státům zakazuje výrobu tvrdých freonů s výjimkou použití ve zdravotnictví, leteckém průmyslu, jaderných zařízeních či pro bezpečnost státu. Dodnes tuto dohodu ratifikovalo již 185 států. V důsledku dohody se úbytky ozónu zpomalily, avšak ještě nezastavily. Naopak budou ještě několik let pokračovat. Jednak lidé ještě dnes používají staré typy zařízení, jež freony vypouštějí, jednak freony v atmosféře dlouho přetrvávají. Montrealský protokol rovněž zakazuje výrobu některých druhů freonů až od budoucích let. Pro průmyslové státy platí zákaz výroby pesticidu metylbromidu od roku 2010, měkkých freonů až od roku 2020. Panuje rovněž obava, že ozón může být narušován v rámci klimatických změn v důsledku globálního oteplování. Z těchto důvodů se vědci domnívají, že zacelování ozónové vrstvy Země se může o několik let zpozdit.
Přesto někteří vědci vyslovují naději, že díky postupnému omezení a budoucímu oproštění lidstva od freonů se ozónová vrstva vrátí zpět do svého přirozeného stavu. Podle dnešních prognóz by se tak mělo stát ale někdy kolem roku 2060.
Zdroj obrázku:
http://www.dlr.de/caf/anwendungen/atmosp - here/spurengase/ozon_und_uv/x_images/ozo - n_uv.gif -