Said a Chalíd jsou dva obyčejní týpci. Pracují v malém autoservisu, milují své rodiny, občas pasou ovce a kouří vodní dýmku. Ten jejich servis ale nestojí v jen tak ledajakém městě. Nachází se v Nábulusu na Západním břehu Jordánu. Tihle dva mladíci jsou totiž Palestinci (jako poleno). A bolesti svého národa cítí více než dobře.

Ani jeden z nich nežije v nikterak bouřlivém prostředí, zubožený stav země odráží jen domy zpustošené izraelskými raketami, nikde však není patrná nějaká nenávist. Ta je nám skryta za obyčejnými životy obyčejných Palestinců, starajících se spíš o to, co bude na stole, než o nějaký osud svého národa. Ona nenávist, ač skrytá, přesto zde existuje. Potichu a nenápadně, stejně jako mizí deštné pralesy, se rozprostírá v duších našich hlavních hrdinů.

Protože nevěří, že Palestina může prosazovat své zájmy jinak, než sebevražednými útoky, mají kontakt na místní terorsitickou síť a čekají, kdy budou povoláni do akce. Jednoho dne se tak opravdu stane a oni tráví poslední večer se svou rodinou, aniž by jí směli cokoliv vyzradit.

Pro našince je zřejmě nemožné pochopit, jak až daleko jsou Palestinci pro dobro své země ochotni zajít. Jelikož se nebojí smrti, ona se jim stává spojencem, protože lidé na druhé straně barikády se před ní třesou strachy. V momentě, kdy mají výbušninu připevněnou na těle jsou pány celé situace. Voják, poblíž nehož stojí, zemřít nechce, jim smrt nevadí. Chalíd a Said věří, že společně s tak mocným spojencem po boku mají šanci něco změnit.

I když milují své rodiny a touží i po jiných láskách, přesto dávají přednost onomu "něco změnit" nebo "dát najevo, že tu ještě pořád jsme a že byste se nás měli bát, nebo s námi přinejmenším počítat".

Když však mají na tělo připevněné výbušniny a je čas začít s válkou, objevují se pochybnosti (stejně jako nenávist nám skryté). Každý se nakonec rozhodne tak, jak potřebuje.

I když nám film představuje problematiku této horké oblasti z ryze palestinského úhlu pohledu, nedovolí nám pohlédnout zcela do duší atentátníků. Při jeho sledování je nutné číst mezi řádky a tak je mnoho důvodů vlastně jen závislých na oku pozorovatele.

Snímek získal Zlatý Glóbus a uspěl také na Berlínském filmovém festivalu.

Film Palestina/Francie/Německo/Nizozemí 2005

Režie: Hany Abu-Assad

Hrají: Kais Nashef, Ali Suliman, Lubna Azabal, Amer Hlehel, Hiam Abbass

Scénář: Hany Abu-Assad, Bero Beyer, Pierre Hodgson

Kamera: Antoine Héberlé

Hudba: Jina Sumedi

Na konci listopadu film vychází na DVD.