Filmové projekce byly doprovázeny množstvím koncertů – z nich jmenujme např. vystoupení Peppeho Voltarelliho, zpěváka kalabrijské pop-rockové skupiny, seskupení Sin Rumbo s Argentincem Julianem Teubalem, Jiřího Pavlicu a jeho Hradišťan ve spojení s jihoafrickým šamanem Madala Kunenem či hudební legendu českého undergroundu, jež dnes vystupuje již pomálu, The Plastic People of the Universe.

Nechyběly ani přednášky a semináře, které se konaly hned v několika pražských kulturních střediscích – Skládání postmoderní židovské hudby Joshe Dolgina v kině Světozor a dále např. Žurnalistika, média a hudba ve společnosti s Janem Macháčkem a zahraničními hosty na New York University v Praze. Cenu diváků si z festivalu nakonec odvezl film Sierra Leone´s Refugee All Stars. Jedná se o dokument o rodině afrických hudebníků, která kvůli důsledkům občanské války manifestuje svou hudbou i za ostatní uprchlíky.

Na závěr reportu z festivalu bych se chtěla poohlédnout za filmem s názvem Roots Time, který se vysílal hned dvakrát v kině Světozor. Jeho česká premiéra se bohužel neobešla bez úplných problémů, které představovaly především opožděně promítané české titulky, ale ty anglické celou situaci zachraňovaly. U filmu bez většího příběhu to zas naštěstí nebylo takové fiasko..

Dva Rastafariáni, kteří jezdí po pralesích Jamajky ve svém barevném prskoletu, prodávají lidem staré, mnohdy už poničené desky, poslouchají při tom rastafariánské radio a vysílají ho řvoucími ampliony z auta kolem sebe. Zápletka nastane, když jim jednoho dne osud přinese do cesty muže hledajícího pomoc pro svou dceru. Ta je již čtrnáct dní nemocná a musí být odvezena k lékaři přes 200 km daleko. Taková vzdálenost však po klikatých pralesních cestách znamená spíš 200 mil. A odtud se odvíjí místy velmi komické hledání lidového šamana Bonga Hu, jenž léčí kdesi v hlubokých lesích…

Nevíte, o kom ten film vlastně je? Tak vězte, že Rastafariáni jsou představitelé filozofického směru majícího základy především v judaismu, zároveň ale také v křesťanství a staroegyptském mysticismu. Za místo jeho zrodu je považována Etiopie, odkud byli od počátku 16. století jeho představitelé odvlékáni také na Jamajku. Tam se v době sociálního převratu v 30. letech 20. století začalo ve východních oblastech lokalizovat silné náboženské hnutí. Z jeho zvyků zmiňme zákaz pojídání vepřového masa, vyholení hlavy a bradky, ale účes ve formě dredů, užívání marihuany, pro něj posvátné rostliny, zákaz alkoholu a tabáku. Do širšího povědomí se rastafariáni dostali především díky hudebnímu stylu reggae, jenž si postupně našel příznivce i mezi bělochy.

Tak třeba i o tomto etniku jsme se měli možnost na festivalu dozvědět něco víc. Úžasně nabitý program festivalu zřejmě nebyl veřejností ani médii zcela doceněn. Doufejme, že za rok se z muflona stane již uznávaný MOFFOM…

                                

Zdroje obrázků: moffom.org a fotogalerie.artprodesign.com