Začíná tak nový cyklus původních her, jež mají několik styčných bodů a tím umožňují další logický přírůstek. A tak se můžeme jistě těšit na další lokalitu, třeba romské Nusle, luxusně neosobní Vinohrady, lidsky vylidněnou Kampu, dodnes záplavami indisponovaný Karlín!

Jařab hru lokalizuje do autentického místa v Praze, jež v divácích už samo o sobě evokuje konkrétní pocit, v tomto případě do dělnického Žižkova počátku devadesátých let. Nejde o retro dokument, ale o zasazení příběhů jednotlivých zpackaných existencí do konkrétního, pro diváky reálně známého prostředí. Kromě místa se důležitým momentem v obou hrách stává příchod cizí postavy z venku, nezatížené řešenými problémy. Nastavuje zrcadlo, stává se katalyzátorem děje a nabízí možnost změny těm, jejichž životní hodnoty se pohybují značně při zemi. Klidné vody primitivního života naší party tedy zčeří příchod bohatého emigranta Richarda. Ve stávající společnosti působí jako skvrna na slunci a vyvolává podivné emoce. Jedni se snaží jeho pohádkového bohatství využít, jiní zneužít.

Režisér volí osvědčené scénické prostředky - staví herce i diváky na jeviště do těsného kontaktu a tím přispívá k jejich nebývalé sounáležitosti. Verbální výkřiky s nezbytnými prudkými gesty vyjadřují právě tu nezaměnitelnou autenticitu party, kde není nic předem dáno a o postavení se musí neustále bojovat. Skvěle odposlechnutá mluva městské spodiny je poměrně náročná právě proto, že mnohdy nic neříká. Herci opět prokázali, že takto prostý text, ne vždy ukotvený v hratelném příběhu, dokáží svým talentem a nenápadnou propracovaností posunout do ztvárnění právě té atmosféry, kterou normálně zahrát snad ani nelze. V Komedii to umí výborně.

Mozaika zážitků dvojic i osamělých, kteří nic moc nedělají, trochu adrenalinu do živoucího umírání vnesou šarvátky. Své špinavé prádlo perou úplně živočišně na pavlači, jakoby k tomu svědky nezbytně potřebovali. Rázný, obhroublý slovník maskuje jiskřičku naděje, zůstává však ukryta kdesi v hloubi duše těch tvrdých machrů.
Přízračným světem Žižkova a osudy místní mládeže, jež se utápí v bezvýchodnosti nás bravurně provádí Vanda Hybnerová, Ivana Uhlířová, Lucie Trmíková, Gabriela Míčová, Monika Krejčí, Roman Zach, Jiří Černý, Martin Finger, Martin Pechlát a Stanislav Majer. Jednolitý příběh už znalý divák nečeká, o to více se může soustředit na prožitky možného. Přestože humorné situace nechybí, sám autor hru nahlíží hodně fatálně: „ Pro mě je to hra o stavu mysli společnosti a o téměř totálním vyprázdnění základních hodnot,“ říká David Jařab.

Hru můžete shlédnout v Divadle Komedie 6. a 21. listopadu od 19:30 hodin.

Zdroj obrázku: Divadlo Komedie