Vždyť zdroje, z nichž může autor čerpat, mají své hranice, a český rybník považuji za natolik malý, že jako zázrakem se dochovalo několik deníků a korespondence, z níž nejlépe pochopíme život v určité dějinné epoše.

Radostné dětství obecně se týká obvykle jen určitého počtu dítek, jež měly štěstí na moudré a duchaplné rodiče. Ovšem každou dobu poznamená rovněž i celá škála zažitých zvyklostí, dezinformací a pověr. Ve vztahu k těhotenství, porodu, výchově i dospívání jich existuje vždy bezpočet. A právě to tvoří zdravý základ knihy Radostné dětství?
Pokud bych měla na zmíněnou otázku v úvodu odpovědět místo autorů, tak se zdá, že Radostné dětství v devatenáctém století zůstalo spíše utopií, neboť konvence, přebytek upjatosti a nedostatek důležitých informací znamenalo, že byl zázrak, když jedinec ono dětství vůbec přežil.

Ze vzpomínek významných osobností, které autoři často citují, si pak čtenář může slepit mozaiku tehdejšího života nedospělého jedince, navíc se dozví, jakým rodičem byl například Borovský - jeho myšlenka, že dítě se má tlouct už od peřinky, je nanejvýše hrozná a myslím, že právě tím vezme obraz tohoto spravedlivého bojovníka za své. Celkem podrobně se zde rozebírá na mnoha příkladech i úroveň vzdělání našich spisovatelů. Víte, že Němcová měla jen šest tříd a pak docházela na nedělní opakovací hodiny? Ovšem její dívčí vrstevnice se obvykle nedočkaly vzdělání jiného a lepšího. A mohla bych pokračovat.

Každopádně knihu ocení nejspíš ti, kteří se obdobím 19. století podrobněji zabývají. Není to běžná beletrie, ale v podstatě svižně a čtivě napsaná literatura faktu. Ten, kdo studuje literární historii, nebo se jí zaobírá, může pak lépe pochopit některé výchovné kroky a rodičovské postoje našich významných předků, a také získá potřebné srovnání, aby nevnímal některé chování za extrémní, ač se může v porovnání se současností takové zdát. Tento problém posuzování minulosti okem dneška se však netýká jen devatenáctého století.

Nicméně autoři vytvořili úctyhodný a souhrnný obrázek života dítěte jednoho století, to se stalo základem výchovy našich prababiček, a do určité míry dosáhlo i na nás. Právě v Radostném dětství pak může čtenář sledovat zárodky některých zlozvyků a rodinných výchovných tradic. Bohužel ale od jedné věci se opustilo. K obědu i k večeři se i nedospělcům už dávno nepodává malá sklenice piva...

Knihu vydalo nakladatelství Paseka.
Zdroj obrázku: Paseka.cz