Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněUmění prostého života? Návod k použitíPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!
Nejznámější český představitel romantismu, básník Karel Hynek Mácha, zemřel po tom, co obětavě pomáhal hasit požár na litoměřickém předměstí. Při pomoci se uřítil, padl v horečkách a nakonec podlehl zápalu plic. Zemřel v den, kdy se měl konat jeho sňatek s milovanou Lori (Eleonorou Šomkovou).
Tak jsme se to učili ve škole. Tak se to hodí k rozháranému básníkovi, jenž byl silnou osobností, prahnoucí po lásce. Jenomže začnete-li studovat podrobnosti, dočtete se zajímavé věci, které tak docela neodpovídají tomuto učebnímu schématu.
Tak především z Máchovy korespondence výplývá, že Máchův zdravotní stav byl podlomený již před započetím požáru, mistr se cítil slabý a vyčerpaný. Možná i z důvodu hladu, neboť neměl peníze. Co skutečně potvrzují všechny zdroje, že i přes tuto vnitřní únavu si v neděli 23. října 1836 básník vyšel na Radobýl, z jehož vršku spatřil požár, jež vypukl na předměstí Litoměřic. Mácha běžel k městu a zapojil se do záchranných prací. V jeho dalších listech z 28. října a z 2. listopadu si však nestěžuje ani na horečku, ani na kašel, ale údajně pouze na vymknutý kotník a lehké přetrvávající potíže. V době druhého dopisu, tedy 2. listopadu, jej však již údajně trápil průjem (korespondence Máchova bratra), Mácha však odmítal jít k lékaři a léčil se pomocí "vinné polívky", kterou mu vařila bytná. Až když se jeho zdravotní stav zhoršil, nechal Mácha poslat pro lékaře. 5. listopadu lékař mladému básníkovi však již nepomohl, nechal poslat pro kněze. (Mácha se mu prý odmítl vyzpovídat. Kněz se pak vrátil ještě jednou pozdě večer, strávil prý u Máchy jen pár minut, ale v úředním záznamu stálo, že byl zaopatřen svátostmi umírajících.) Brzy ráno 6. listopadu roku 1836 K. H. Mácha zemřel.
Z úmrtního listu, příznaků nemoci i spěchu, s nímž Máchu v Litoměřicích pohřbili (8. listopadu - což byl mimochodem den plánované svatby, ne 6. listopadu), vyplývá, že zde existovalo skutečně vážné podezření na choleru nebo přesněji cholerinu, což je lehčí forma této zákeřné nemoci. Mohlo se však jednat o jakoukoliv střevní infekci. S požárem by taková nemoc souviset mohla, jestliže by se při hašení Mácha napil nakažené vody. Podezření na choleru se však jeví nepravědpodobně vzhledem k tomu, že epidemie této nemoci v roce 1836 Čechy sice zasáhla, ale Litoměřice v době básníkova úmrtí postiženy nebyly.
Mácha je nyní pochován, spolu s mnoha jinými významnými osobnostmi, na Vyšehradském hřbitově. Náhrobek je zde zachován původní, litoměřický, na Vyšehrad byl přenesen za pohnuté doby a dramatických okolností poté, co po mnichovském diktátu Němci zabrali české pohraničí. Při restaurování náhrobku byla v nápisu na pomníku vědomě ponechána autentická chyba původního kameníka, jenž jej vysekal v podobě: "Dalekáť cesta má! - Marné voláňí!" Nejedná se o citát z Máje, ale o motto z titulní strany Máchových Sebraných spisů. - Také datum smrti na pomníku bylo ponecháno v původní podobě - 5. listopadu, ačkoliv Mácha zemřel až 6. listopadu v časných ranních hodinách. Za poznámku jistě stojí fakt, že ačkoliv Mácha zemřel v roce 1836, pomník byl vytvořen až roku 1846, a to z iniciativy K. Havlíčka Borovského.
Zdroj fotografie: www.ok-litomerice.cz
Rozlustit Machovo umrti bude asi vskutku slozite, uz jen vzhledem k tomu, ze mi v pameti stale tleji vzpominky na ZS: jeden rok nas ucili, ze Macha umrel na zapal plic, kdyz se po haseni napil studene vody, ale hned druhy rok pri opakovani uciva to uz byla ona zminena cholera...
No ono se to opravdu neví, prvně cholera, pak cholerina, nebo ... A rozhodně měl zdravotní potíže ještě před požárem.
Ale jistě, že se jedná o citát z Máje - jen je to jeho motto, objevuje se ovšem už ve vydání z roku 1836, ne až v Sebraných spisech. Taky proč by to někdo jinak do sebraných spisů dával.
Krom toho jakési první Spisy byly vydány v roce 1862, takže mi věru není jasné, jak by to původní kameník r. 1846 podle Sebraných spisů tvořil (vyšel jen Máj - 1836 a Básně - 1845).
Když už děláte osvětu, dělejte to, prosím, pořádně. Jinak jde o službu medvědí.
Tereza - já bych to bral, ale kdyby z Tebe přitom, co to píšeš nedštila síra a nechlejstal jed. Ty jsi vážně tak nechutná ženská se všim všady, že druhou takovou .... Abys věděla, tak upozornit na chybu lze vždycky dvojím způsobem, ty máš vzácnou schopnost vybrat si ten hnusnější. Ale zas když nad tim přemejšlim, vy se mi s Miroslawkem k sobě náramně hodíte. Takoví Frankensteinovi Rozhledny. Akorát mi hlava nebere, proč ste nezůstali na Písmáku...A votravujete tady, když tu na vaše řeči pitomý, a pseudointelektuálský není vůbec nikdo zvědavej.
Milý Dane, s neuvěřitelnou urputností se nedržíš věci. Má tam ptákovinu? Má. Základem popularizační práce je, aby byla srozumitelná, nezjednodušovala nad únosnou míru, a byla bez chyb. Jinak je k ničemu.
Kdyby to byla marginální věcná chyba, budu o poznání vlídnější. Ale ona není. Je to chyba sice nepodstatná, která však pramení z nedostatku logiky a péče o prameny. A to mne, lidově řečeno, hněte.
Ale všimni si, že já nemluvím o hlouposti, tuposti, a co já vím o čem ještě, zatímco ty mě neváháš ocejchovat jako "ve všem všudy nechutnou", ačkoliv věru pramálo víš o mých motivech. Zamysli se nad tím, kdo z nás dvou mluví hůř - a kdo neadekvátněji - zda já o Renatě, nebo ty o mně.
Tereza - po tom,cos tu kdy předvedla si prostě nezasloužíš, abych tě cejchoval hezky, nebo resp. mluvil hezky. O tobě a s tebou fakt ne.
K tomu tě nikdo nenutí (ostatně tě nikdo nenutí se ke mně vůbec vyjadřovat, ačkoliv se tak s zázračnou četností děje), jen pořád nechápu, proč místo alespoň částečně věcného komentáře máš (máte) touhu zabývat se JEN a POUZE mou osobou a znectít mě na potkání. Proč na moje "máš to blbě" se s železnou pravidelností ozývá "jsi úplný kretén a vypadni". Také to není příliš logické, že? Nu, budu to přičítat alergii, kterou vůči mně zřejmě trpíš - a protože na alergické reakce tohoto druhu není lék, a ty se patrně alergenu vyhýbat nehodláš, nechť psi štěkají a karavana táhne dál.
Tereza - znectila ses a znectíváš se sama a to s železnou pravidelností. A jsi na omylu alergii na tebe nemám, vždycky se u tebe náramně pobavím, hned mám den veselejší, protože ty jsi vopravdu unikum. Jen mi je líto těch autorů. Jsem gentleman a ti se zásadně zastávají slabších.
Ad znectívání - nechť laskaví čtenáři sami posoudí.
A gentleman? Gentleman používající vůči ženě slova jako "nechutná ženská" nebo "Frankensteinovi"? A to si nedávám práci vyhledávat ve starších příspěvcích. Měl by sis, milý Dane, pořídit slovník cizích slov. Minul tě zjevně význam toho slova, aniž ti zjevil své tajemství:)
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.