Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihŘeky Otomara DvořákaFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Strhující výkon – Andrew Scott ve hře Váňa
Když jednou Diana melancholicky zatoužila po osvobození od přísných královských pravidel, řekla: "Bylo by docela hezké strávit víkend v Paříži." Toto přání se jí poslední srpnový víkend bohužel vyplnilo. To, co původně mělo být romantickým víkendem ve městě světel, se změnilo v tragédii... (Jay Mulvaney - Panny, matky, mýty)
Lady Dianu i po rozvodu s princem Charlesem velmi bedlivě sledovali novináři. Každý její krok musel být zaznamenán, každý čin zveřejněn. Způsobila si to, chtěně či nechtěně, sama. Dokud ještě byla princeznou z Wallesu, tak na sebe svým nečekaně vřelým přístupem (protože ostatní členové královské rodiny se chovali tak chladně) strhávala veškerou pozornost davů. Když se se svým manželem, princem Charlesem, rozváděla, tak se se svými manželskými problémy svěřila celému světu. A po královském rozvodu nakonec neodešla, jak se od ní nejspíš očekávalo, do ústraní, ale naopak se začala věnovat nové charitativní činnosti, když se zapojila do kampaně proti nášlapným minám.
Když se v srpnu 1997 objevila Lady Diana se svým přítelem Dodim Fayedem v Paříži, obklopila je smečka novinářů, kteří se chovali stále víc dotěrně. Sledovali dvojici na motocyklech, účinných to dopravních prostředcích při městské zácpě, takže dvojice nemohla v žádném případě uniknout. Večer 31. srpna 1997 trávili Diana s Dodim v hotelu Ritz, ze kterého zkusili uniknout zadním východem. Bohužel několik světaznalých novinářů čekalo i zde. Okamžitě Dianu fotografovali - a tyto její poslední fotogafie ji zachytily v její plné kráse, štíhlou a šarmantní jako vždy. Pak Diana nastoupila se svým milencem do mercedesu, který o něco později vrazil v plné rychlosti do tunelu vedoucího na most d’Alma. Nepřipoutaní Dodi s Dianou a také řidič vozu Henry Paul, na kterého se nakonec snesla veškerá obvinění, zahynuli. Nehodu přežil pouze osobní strážce, který ovšem trpí ztrátou paměti...(?)
Jedna verze příběhu, ta nejoficiálnější, tvrdí, že příčinou nehody byla opilost řidiče a také rychlá jízda v důsledku toužebného úníku před novináři. Další verze hovoří o tom, že za nehodou stojí tajné britské složky, popř. dokonce sám Charles. Faktem zůstává, že Diana byla v britské královské rodině trnem v oku, díky pozornosti veřejnosti, kterou na sebe strhávala a ubírala ji těm, komu měla přirozeně patřit, díky skandálům, které vyvolávala svým nespoutaným chováním, díky nevhodnému milenci, který byl synem Egypťana, známého nejen svými pochybnými obchodními praktikami, ale také konfliktem s britskou vládou (ta nejenže odmítla udělit M. Al-Fayedovi britské občanství, ale obvinila ho z rasismu). Dovolili by si však riskovat něco takového?
Kolem Dianiny smrti se objevila řada dalších šokujících informací. Např. že se Diana již deset měsíců před svou smrtí vyjádřila, že by se mohla stát obětí fingované dopravní nehody (čímž by se uvonily ruce Charlesovi, aby se mohl oženit s Camillou). Al-Fayedův otec zase tvrdí, že Diana byla v době nehody těhotná a vyjadřuje se přesvědčeně o tom, že se jednalo o spiknutí. Francouzská policie vyšetřování dávno uzavřela, britská údajně stále pátrá po svědkovi, který by mohl vnést do případu jednoznačný důkaz.
Mnoho a mnoho se toho namluvilo o smrti Lady Diany, princezny z Wallesu. I po své smrti Diana přilákala další a další davy novinářů. Jako by Dianin příběh neměl konec. A všechno zbytečně, bez řešení, snad jen aby se čtenáři pobavili, aby se prodalo co nejvíc výtisků. A tak když nemůžeme pomoci záhadu rozluštit, nemá smysl vyvíjet další a další teorie. Mnohem víc užitku nám přinese vzpomínka na Dianu jako ženu, která okouzlila svět svou vstřícností, s jakou přistupovala k nemocným, vstřícností, která by nám všem mohla být inspirací.
"Vždycky jsem se na Dianu dívala dost cynicky," vzpomínala později zpravodajka londýnského listu Sunday Times. "Myslela jsem, že je to jenom divadlo pro veřejnost, další příležitost, aby byla vyfotografována v celé své kráse před oběťmi." To, co spatřila, ji ale překvapilo a dojalo. Diana, v džínách a tričku, navštívila provizorní nemocnici a neúnavně chodila od jednoho pacienta k druhému. "Vešli jsme do jedné místnosti plné dětí. Ležela tam malá holčička, která byla na první pohled v strašném stavu. Všechny vnitřnosti z ní visely ven. Bylo to hrozné. Lékaři nám řekli, že to nepřežije - snažili se jenom zmírnit její utrpení... Když Diana pokračovala dál, zůstala jsem u té holčičky ještě chvíli a ona se mě zeptala: Kdo to byl? Věřte, že bylo docela obtížné vysvětlit, kdo je Diana, někomu, kdo ji vůbec nezná. Řekla jsem tedy: To je princezna z Anglie, daleko odtud. A ta malá se mě zeptala: Ona je anděl? Ta malá holčička pravděpodobně o několik hodin později zemřela - vím, že zemřela - a mně připadalo správné, že poslední věcí, kterou viděla, byla ta krásná žena, kterou považovala za anděla. (Jay Mulvaney - Panny, matky, mýty)
Zdroj fotografií: www.prinzessin-diana.info
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.