VZÁCNÉ ŠUPINKY - 12.částVZÁCNÉ ŠUPINKY - 11.částVZÁCNÉ ŠUPINKY - 10.částVZÁCNÉ ŠUPINKY - 9.částVZÁCNÉ ŠUPINKY - 8.částVZÁCNÉ ŠUPINKY - 7.část
Tip na výlet: Rekultivované těžební jámy pod Krušnými horamiPrvní řádná monografie o Václavu Junkovi 50 let po jeho smrtiRomantická Emma - loupeživý botHlásím: Pokřtěno!Kouzlo Vánoc v papírových deskách aneb Průvodce vánoční literaturouDotek medúzy aneb Století herce Richarda Burtona 6 způsobů, jak lidé v Čechách nejčastěji (ne)tráví VánoceJedno temné oknoCo mě v listopadu zaujalo na NetflixuPlzeňské Tylovo divadlo hraje pro ležérní publikumAnthony Hopkins rekapitulujeDvě pokroucené koruny
Próza mladé autorky, píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa, je mimořádně otevřená. Její upřímné zpovědi během četby vždy překvapí, a to nejenom silou některých expresivních výrazů.
Své dílo pojmenovala Katalpa podle jedné povídky. Proč, to je otázka. Lze se domnívat, že zrovna v onom vyprávění hlavní hrdinka nevydrží nápor stále se opakující jedné otázky svého muže („mele pořád dokola jako nějaká zaseknutá gramofonová deska: Už mě nemiluješ? Už mě nemiluješ?“), sesune se k zemi a začne jíst hlínu. Tím tak dává najevo své vnitřní rozpoložení, protože žije mezi několika příběhy a pomalu přestává snášet tíhu těchto osudů.
Hlavní hrdinka knihy „Je hlína k snědku?“ se jmenuje Nina. Nina se ocitá v několika situacích, které se prolínají v minulosti a současnosti. Hrdinka vzpomíná na svou babičku, která prožívala pestrý milostný život (téměř jako její vnučka). Vypráví o dědečkovi, jenž pracoval ve Výzkumném ústavu a žil s jednou paní, která nikdy nemohla být ženou a nemohlo tomu být ani naopak. V dalších epizodách vzpomíná hrdinka na svého profesora, který ji učil malovat a s nímž udržovala milostný poměr. Nina popisuje i své milostné zážitky, jak udržovala tělesný kontakt s Mišem, mladým studentem, který rovněž maloval a spolu je pojila oboustranná vášeň. A když se zdá, že se linie příběhů budou protínat jen mezi těmito lidmi, zasahuje do vyprávění další postava – Blanka. Po chvíli čtenáři dochází, že snad jedna z mála výstředností, kterou Nina neprožila, je intimní vztah se ženou.
"Návod pro silné", jak jsem zmínila v titulku, je název další kapitoly. Ta ovšem nemůže tolik vyložit obsah knihy jako "Je hlína k snědku?". V knize se totiž objevují vskutku hodnověrné popisy, jež se přihodí hlavní hrdince a jež snesou jen silnější povahy. Díky této autenticitě nemusí být také některé pasáže čtenáři zrovna příjemné (pominu-li, že některé upjaté povahy by nad touto knihou lomily ruce). Katalpa nemusí používat silné výrazy (i když občas se v knize vyskytly), aby čtenáře šokovala. Navíc tento efekt umocní tím, že se jednoduše odtáhne k jinému ději v další kapitole a vy musíte přemýšlet nad tím, co autorka chtěla říci. Její někdy až příliš strohé vyjadřování v kombinaci s velmi dobrým stylem psaní dává celému dílu to správné napětí.
Katalpa Jakuba, Je hlína k snědku?, 1. vydání, Paseka, Praha, 2006, 144s., ISBN 80-7185-816-1
Zdroj fotografie: nakladatelství Paseka

Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.