Po nacistické okupaci v březnu 1939 a vzniku Protektorátu byl český národ do jisté míry ještě naivní v představách, jak vůbec občanský život „pod ochranou Říše“ bude vypadat. Do té doby totiž za prvé – neměl možnost poznat nacistickou nadvládu se všemi jejími krutostmi, za druhé – protektorátní uspořádání se teprve formovalo a za třetí – proslulé okupantské řádění a represe byly ještě mírné oproti pozdějším létům, zejména době vlády Říšského protektora Heydricha. Tyto skutečnosti odůvodňují, proč se toho roku český národ ještě vzmohl na protesty proti německé okupaci.

Během jara i léta 1939 se množily projevy nesouhlasu s okupací, které vyvrcholily na podzim téhož roku. Velká protinacistická demonstrace se konala v Praze na Václavském náměstí 28. října, u příležitosti oslav státního svátku samostatnosti někdejší ČSR. Protest byl potlačen vojskem, které do demonstrujících střílelo. Při zásahu byl zastřelen student medicíny Jan Opletal. Jeho pohřeb, konaný 15. listopadu, se změnil v masovou demonstraci. Dalšího dne v noci gestapo obsadilo české vysoké školy, zatklo a bez soudu popravilo devět studentských předáků. Rovněž po raziích na studentských kolejích v Praze a Brně zatklo 1200 studentů, jež byli deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Dalšího dne, 17. listopadu, byly české vysoké školy uzavřeny, zůstaly jen německé. Původně byly uzavřeny na tři roky, ale do konce okupace už je Němci neotevřeli. Profesoři a jiní vyučující byli přeřazeni buď na školy nižšího stupně nebo do průmyslu. Z Karlovy univerzity bylo popraveno či utýráno 23 pedagogů a dalších 28 profesorů a docentů uvězněno. 17. listopad 1939 byl prvním silným úderem okupantské moci proti české inteligenci. Ve světě vyvolal pobouření. Již v roce 1941 byl 17. listopad v Londýně vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.

Přesně půlstoletí na to v Praze lidé protestovali proti další totalitní moci, tentokráte komunistické. Přes čtyřicet let trvající vláda jedné strany, dvacet let trvající druhá okupace, nesvoboda, nízká životní úroveň i špatná ekologická situace země znovu vyhnaly davy do ulic. Veřejné manifestace se konaly již rok předtím, ale čím dál více bylo jasné, že poněkud opožděný a zkostnatělý režim již nemá moc sil a přes veškerá potlačování, zatýkání a věznění musí nastat změna.

K padesátému výročí uzavření českých vysokých škol nacisty pražští vysokoškoláci naplánovali oslavy ve spolupráci s SSM a vysokoškolskou radou. Bránili se propojení s disentem, aby jejich akce úřady nezakázaly. To Státní bezpečnost uklidnilo a akci povolilo, dokonce nepodnikala větší opatření jako před jinými výročími. I městský výbor KSČ neměl výhrady, když se svazáci zaručili, že vše proběhne v poklidu. V pátek 17. listopadu dopoledne se o manifestaci radili soudruzi Miloš Jakeš (generální tajemník ÚV KSČ), Miroslav Štěpán (vedoucí tajemník MV KSČ v Praze, člen ÚV KSČ) a František Kincl (federální ministr vnitra). Závěrem jejich jednání byl příkaz, že Státní bezpečnost nemá proti studentům zasahovat, jen jim má zabránit v postupu do centra města a ke Hradu. Bohužel informace o nezasahování k řadovým příslušníkům vůbec nedorazila. O tom, co se toho dne odehrálo na Národní třídě, netřeba se rozepisovat.

Tak trochu paradoxem tohoto zlomového dne českých dějin zůstává, že ani představitelé komunistického režimu, ani disidenti do poslední chvíle nepřipisovali této demonstraci větší význam. SNB se připravoval na poslední chvíli, předseda ÚV KSČ Jakeš odjel do rekreačního střediska na Orlík, předseda vlády Adamec doma pracoval, Václav Havel byl na chalupě v Hrádečku. Jak později uvedl, v Praze na demonstraci nebyl záměrně, aby manifestaci „nezavdal disidentský nádech“. Rovněž většina disidentů byla mimo Prahu či měla jiný program. Alexander Dubček, symbol Pražského jara 1968, z demonstrace odešel ve chvíli, kdy dostávala politický podtext. Přese všechny tyto náhody se tento den zapsal do naší historie i národního povědomí jako symbol boje za svobodu a demokracii.




Fotografie: Studentská demonstrace v Brně 17. 11. 1939

Zdroje fotografií: totalita.cz a  mendelu.cz/kalendarium/images