Blissettovo jméno slouží jako multifunkční pseudonym a zaštiťuje otevřený tvůrčí projekt vyhlášený v roce 1994, na němž se pomocí internetu podílelo mnoho lidí z celého světa. Měli možnost pod tímto jménem prezentovat své dílo. A právě román Q je úspěšným výhonkem bizarní akce. Ať už se pod Blissettovým jménem skrývá již výše zmíněný Umberto Eco nebo čtveřice mladých Boloňanů, vzniklo promyšlené a strhující dílo nominované na literární cenu Premio Strega, inspirující i další adepty tvořivého psaní. Virtuální L.B. spáchal na přelomu milénia rituální sebevraždu - Seppuku. Pozůstalí sdružující se pod jeho jménem založili nový projekt Wu Ming Foundation, jenž otvírá nové optimistické naděje.

Román Q, i když vznikal netradičním, možno říci průkopnickým způsobem, se vyznačuje mistrovskou vypravěčskou obratností a svižným jazykem. Přímo virtuózně a v obrazech došlo ke zvládnutí historického žánru za použití internetu. Obsáhlý text, kniha je skutečná bichle čítající na šest set padesát stran, střídá krátké kapitolky s takřka úsečnými větami s dopisy papežského špeha a popisy tragických válečných událostí. Z některých pasáží skutečně čiší jistá stylistická neučesanost, způsobená autorskou spoluprací více osob, nepůsobí však rušivě.

Osu napínavého příběhu tvoří dvě, skoro anonymní postavy bojující proti bezvěrcům. Protože ale oba na obranu víry hledí ze zásadně jiného úhlu pohledu, stávají se nepřáteli na život a na smrt. Jeden je mladý student teologie, nadšený stoupenec Thomase Müntzera. Věří, že Království Boží nastane už na zemi za předpokladu, že papeženci tomu svými nekalými rejdy nezabrání. Jako temný stín ho vytrvale provází provokatér, špeh a donašeč ve službách člena papežské teologické rady kardinála Gianpietra Carafy, pozdějšího papeže Pavla IV. Ten se neblaze proslaví prvním sestavením indexu zakázaných knih. Pravá jména obou zůstávají zamlžena, agenta poznáváme jen podle podpisu Q na jeho dopisech. Tak mohou skrývat svou identitu a nepříjemně se překvapovat ve svém krutém soukromém boji, kde otázky pravé víry jdou stranou. Lítý boj se zaměřuje na přežití a vyrovnání účtů. Jejich úskoky a pomsty se promítají na pozadí vleklé a bouřlivé evropské reformace. Začala v roce 1517, kdy jistý Martin Luther přibil na dveře katedrály ve Wittenbergu své teze s požadavky na reformu katolické církve a vypustil tak válečného a násilného džina z lahve. Barvitý obraz krvácející Evropy přispívá nejen k dokreslení příběhu, ale i k popisu sociálních bouří a lidského neštěstí. Ukazuje, že právě ten nejposlednější člověk přinese největší oběť na oltář. Okamžik zrodu nového, byť do budoucna možná převratného, je vždy utopen v krvi a proklínání.

Román Luthera Blissetta Q. vydalo nakladatelství DOKOŘÁN v roce 2006.

^{Zdroj fotografie: www.dokoran.cz}