Postupně umožnila věda izolovat jednotlivé rostlinné složky a charakterizovat jejich účinky. Tyto chemické látky se začaly laboratorně napodobat a začaly vznikat dnešní léky v podobě pilulek, mastí či kapek. Nové poznatky a zdokonalení způsobů léčby bylinkářství téměř vymýtily, přesto bylinkáři tvrdí, že použití celé rostliny, která obsahuje velké množství nejrůznějších látek, je mnohem komplexnější způsob léčby, neboť ostatní látky obsažené v bylině posilují léčivou schopnost daného prvku. Každopádně se však pitím bylinkového čaje vyvarujete požití všech chemických pomocných látek, přidávaných do tablet, mimochodem do tablet, jež přeci napodobují rostlinné složky a jejich účinky. Vím také z vlastní zkušenosti, že takový čaj uvařený od maminky působí léčivě už proto, že je podávaný s láskou a péčí. Při lehké viróze provázené kašlem osobně rozhodně preferuji tymiánový či lipový čaj s medem, nebo cibuli odleželou v medu před uměle vytvořenými léky. Stejně tak na průjem místo klasického endiaronu raději uvařím čaj z heřmánku, tymiánu či máty peprné. Kromě klasického nálevu lze samozřejmě v tomto případě použít i potraviny běžně používané v domácnosti, např. nastrouhané jablko nebo rýžový odvar.
I v používání bylinek však platí jisté zásady. Stejně jako se vším ostatním, i zde se musíme chovat obezřetně. Zvláště nezkušený člověk by se mohl nechtěně léčit bylinou, v jejíž chemickém složení se nachází i látka pro něho nevhodná. Velmi bedlivý pozor se musí dát u nemocných, kteří berou nějaký lék, neboť kombinace léku s bylinou může vyvolat nepříznivé účinky. Záleží samozřejmě také na správném dávkování. Začátečník by se měl tedy rozhodně poradit se svým lékařem a také s fytoterapeutem.
Nejobvyklejším způsobem užívání bylin je tzv. nálev, jehož příprava se shoduje s přípravou normálního čaje. K přípravě jednoho šálku čaje se obvykle používá jedna lžička sušených či dvě lžičky čerstvých bylinek, přelije se horkou vodou a nechá se 5 minut louhovat. Druhý způsob užívání léčivek je odvar, spočívající v převaření částí rostlin, a to nejméně po dobu 15 minut. Nálevy i odvary se používají vnitřně, přičemž čaj pijeme buď teplý nebo studený, za pomoci silného nálevu či odvaru však účinky léčivých rostlin můžeme využít též přípravou bylinkové koupele, inhalace či obkladů.
Doporučovaný postup sušení bylinek: ačkoliv se sušení jednotlivých bylinek a také kořenů od listů může velmi lišit, obecně platí, že k sušení potřebujeme především dostatek suchého a teplého vzduchu, a to ne na světle. Báby bylinkářky sušily své drogy nad pecí v malé místnůnce s malými okénky, my musíme najít nejvíce podobné místo. Obvykle nejvíc vyhovuje půda. Při nákupu bylin by si měl každý dát pozor především na to, aby se jednalo o léčivky balené v sáčcích, ne volně sypané byliny, odebírané z velkých pytlů (byliny jsou dlouhodobě vystaveny světlu a vzduchu).

O způsobu použití některých často používaných léčivek se dozvíte více příští týden v této rubrice.

Zdroj fotografie: archiv autorky