Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Dítě prachu zrozené ve válceDojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihŘeky Otomara DvořákaFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Strhující výkon – Andrew Scott ve hře VáňaLéto v sítiEvoluce českého jídla – mimořádně záslužná a erudovaná publikaceKdyž si lze koupit nadějiZáří v kniháchKouzelnická rodinka již brzy na plátnech kinLovecraft očima Michela Houellebecka
V Anglii se populární „šéfkuchař bez čepice“ Jamie Oliver zasadil o zkvalitnění stravy ve školních jídelnách. A tak svůj úspěch obrátil užitečným směrem. Nevím, kdo by se u nás o něco takového mohl zasadit. Chce se mi na jednu stranu věřit, že některé nectnosti z jídelníčku žáků zmizely, ale na tu druhou bych si dovolila pochybovat. Ovšem dnes už se mohou bouřit, současnost umožňuje vyslovit vlastní názor a nesouhlas. V letech osmdesátých ale školní škamna nesnesla odpor. A tím jsme trpěli my všichni, kteří si tehdejším vyučovacím systémem prošli.
u nás, a to nikoli za hluboké totality, ale v období scvobodné ruky trhu a volného vyjadřování myšlenek se musely jíst zadělávané dršťky. Už tak od devíti hodin jsme věděli, kolik uhodilo, smrdělo to celou školou. Dozor v jídelně pracoval na jedničku
Tak já mám ráda akorát dršťkovou polévku a zadělávané dršťky mě snad minuly obloukem.-)
ač jsem chodila na základní školu v letech osmdesátých a znám tyhlety jídelny velmi dobře/zejména jsi mi nemile připomněla ty tácky smrduté:)/ tak naše kuchařky musím pochválit, netuším, jak to dělaly, ale jídlo bylo povětšinou velmi dobré, obzvláště pak polívečky, hm, dobrůtka :)
Loreta- tak podobné štěstí jsem bohužel neměla. Ještě dnes mám ze vzpomínky na lahůdky ze školní jídelny osypky.
Zdravím autorku, celý seriál se mi moc líbil, byl VELMI přesvědčivý a také mi připomněl spoustu děsných momentů... Já přiznávám, že jím ráda a všechno a i ve školní jídelně (třeba jsem milovala šunkofleky a tak), ale vzpomněla jsem si na divné smrady z jídelny, ty tácy s tím hadrem co smrděl zatuchlým mlíkem a taky na louži rozpuštěného másla na smrdutých obrovských kusech brambor :o( A taky rizoto byla kapitola sama pro sebe.... No, bylo by to na dlouhé vzpomínání, to už dnešní děcka neznají :o))))
Jano - podobných zážitků má asi každý spoustu.-)
Snažila jsem se svým seriálem trochu navodit tu starou známou atmosféru (člověk si pak lépe uvědomí, že už má od toho navždy pokoj.-)
Díky za hřejivá slova chvály!
Všechno si ze školní jídelny moc dobře vybavuju,ten smrad je opravdu nezapomenutelný.Jediné na co vzpomínám byly plátky "REMO",které se daly jíst,ale pokud nám škola končila v půl druhé tak na nás obvykle maso vůbec nezbylo (kuchařky už měly napakováno domů).Co se týče skladby jídelníčku dnes,znám to dobře ve školce,protože tam pracuju( naštěstí ne jako kuchařka), nic se od té doby nezměnilo, pořád stejná hrůza, jen děti ty blafy nikdo nenutí dojídat ani jíst.Fantazie při přípravě dál chybí, i když příprava jídelníčku není v kompetenci kuchařek, nýbrž hospodářky a ta prožila celý svůj život v komunistické éře a dál straší děti i v důchodu.
Takže se všichni těšíme, až jí práce unaví a talíř bude pro děti složený ze samých pěkně vypadajících a chutných jídel.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.